Ornitologové, kteří už letos zaznamenali návrat skřivanů polních ze Středomoří, ale upozorňují, že ani zpívající skřivan neznamená definitivní odchod zimy.

„Schopnost ptáků předvídat počasí je sice daleko větší než naše, ale občas se i mezi nimi najdou třeba odvážlivci, kteří se nebojí riskovat, a vracejí se ze zimovišť předčasně,“ vysvětlil Zdeněk Vermoužek, ředitel České společnosti ornitologické.

DENÍK ZAJÍMALO: Výrazným poslem jara je podle pranostik návrat skřivanů polních ze zimovišť. Přiletěli už letos skřivani ze Středomoří zpět k nám? A jak je to s pranostikou, která připadá na 2. únor a hlásá, že „Na Hromnice musí skřivan vrznout, i kdyby měl zmrznout“ ?

Odpovídá Zdeněk Vermoužek, ředitele České společnosti ornitologické:

Na několika místech v Čechách i na Moravě byli během uplynulého víkendu pozorováni protahující skřivani v různě velkých skupinkách. Vrátili se tak v obvyklém termínu střední doba příletu na jižní Moravu připadá na 24. února. Nejstarší zmínka o skřivanech ve spojení s Hromnicemi pochází ze spisu pana Ctibora Tovačovského z Cimburka Hádání pravdy a lži o kněžské zboží a panování jich z roku 1457. V té době byl užíván takzvaný juliánský kalendář, a tak tehdejší 2. únor (Hromnice) odpovídal dnešnímu 11. únoru. Až přechodem na gregoriánský kalendář v roce 1584 se Hromnice posunuly na současný, pro skřivana nepříznivý termín. Bohužel nemáme přesné informace o tom, jak se měnilo klima během posledních pěti set let. Je možné, že jaro v tehdejších časech začínalo o čtrnáct dní dříve (vždyť nakonec Karel IV. už jedno století před první zmínkou o této pranostice úspěšně zakládal ve středních Čechách vinice). Nesoulad v termínu současného běžného návratu skřivana ze zimovišť tak může být možná i nepřímým důkazem klimatických změn během posledních století.

I naši předkové se mohli zmýlit. Například skřivanův blízký příbuzný chocholouš obecný mu je velmi podobný nejen svým vzhledem, ale i zpěvem a způsobem života. Navíc se u nás vyskytuje celoročně. Od skřivana polního se liší zejména větší chocholkou, která je dobře viditelná, i když je složená, delším zobákem a celkově tmavším zbarvením. V době vzniku pranostiky se u nás už prokazatelně chocholouši vyskytovali a mohli přispět k jejímu vzniku. Přestože pranostiku o Hromnicích se skřivanovi nedaří v posledním století naplňovat, zůstává jedním z našich prvních ptačích navrátilců.

Avšak ani první záznam zpívajícího skřivana neznamená, že zima je definitivně pryč. Schopnost ptáků předvídat počasí je sice daleko větší než naše, ale občas se i mezi nimi najdou odvážlivci, kteří se nebojí riskovat. A tak nezbývá než doufat, že pro tyto skřivany letošní rok dobře dopadne, ať už se zima vrátí, nebo ne.