Co se stalo na plese v lednu 1985 a proč má hejtman Vondrák rád motýlky?

„Těším se, že se setkám s lidmi z Ostravy i z regionu, že se propojí svět politiky s normálním životem a že si večer každý z hostů užije,“ řekl v exkluzivním rozhovoru pro Ostravský týdeník hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák.

Mezi politiky jste vyhlášeným elegánem, který preferuje spíše nošení motýlka než kravaty. Prozradíte, proč a kdy jste si právě motýlka oblíbil?
Motýlek byl vždy pro mě symbolem noblesy. A já mám stále neodbytný pocit, že se právě této noblesy v politice nedostává. Tak si jej každé ráno uvážu a doufám, že ode dneška to bude lepší. (usměje se)

Kolik jich doma máte?
Kolem deseti. Teď si uvědomuji, že jsem si v tom shonu dní už dlouho žádný nový nekoupil.

Máte nějaký oblíbený nebo unikátní kousek, kterého si vážíte více než těch ostatních?
Jeden unikátní mám. Nechal mi ho ušít plukovník U. S. Air Force Robert VanHoy, který nás každý rok navštěvuje během Dnů NATO. Je v barvách letky, která se účastnila osvobozování Ostravy během druhé světové války, a má to být vzpomínka na ty, kteří za svobodu naší země tehdy položili své životy.

Moravskoslezský kraj a město Ostrava si společně zaplesají

Libor Bouček: Tančím vždy jen v sebeobraně, podle toho to tak ale vypadá

Rozhodujete se, kdy si vezmete motýlka a kdy třeba kravatu?
Standardně vždycky motýlka. Jen v případě, kdy bych mohl vypadat ve společnosti nepatřičně a více oblečen než ostatní, tak dojde na kravatu. A navíc je třeba si občas připomenout, jak se váže uzel double windsor.

Zdroj: Deník/Vladimír PryčekMáte plesy, na kterých nechcete chybět, nebo plesání berete jen jako společenskou povinnost?
Plesová sezona se mě samozřejmě týká a každý rok se několika plesů účastním. Přiznám ale, že to beru spíše jako svou milou povinnost než zábavu, bez které si svůj život neumím představit. Kdybych měl prozradit, kdy mé srdce „plesá“, jsou to spíše rockové koncerty, kdy se můžu skrýt v davu, pohupuju se do rytmu podle sebe a nikdo mě při tom po očku nepozoruje, jestli mi ten valčík jde.

Kolik plesů za rok navštívíte?
Není jich mnoho, určitě bych je spočítal na prstech jedné ruky. Důvodem je ale také mé pracovní vytížení, které v posledních letech pořádně nabralo na obrátkách. A mám-li zůstat při plesovém tématu, můj život je teď v rytmu kvapíku. Takže určitě chápete, že volné večery nejraději trávím doma, s dobrou knihou a mým westíkem Oswaldem na klíně.

Chodíte na plesy ve větší společnosti, nebo jen s jedním či dvěma páry známých?
Víte co, když už, tak už! Jak jsem přiznal, na plesy nechodím často. Je mi ale jasné, že to má pozice vyžaduje, a taky se nechci rozvádět. (směje se) Takže se ve výsledku na těch pár plesů, kde přislíbím účast, vlastně těším. Na ples přicházím jen s manželkou, ale počítám s tím, že večer strávím se spoustou lidí. Někteří se chtějí jen tak bavit, jiní využívají příležitost a nenápadně se snaží řešit pracovní témata. Plesy v mém podání jsou tedy ve velké společnosti a někdy mezi lidmi koluju jako při mazurce.

Pozemky jsou, investoři ne. Kraj je hledá na světových veletrzích

Incident z ostravské D1: Dálniční policista z polské nahrávky byl propuštěn

Vzpomenete si na některou neobvyklou příhodu z plesu?
Tak to vím přesně. Leden 1985, ples v ostravském hotelu Imperial. Samotný ples nebyl nijak speciálně koncipovaný, ale pro mě a můj život byl naprosto zásadní. Seznámil jsem se tam se svou současnou manželkou Marcelou. Do té doby jsme se jen míjeli, ale ta jiskra přeskočila právě tam, a mám-li navázat na tanečního ducha rozhovoru, ten večer měl atmosféru jako rumba, ze které se zamotá hlava snad každému.

Zdroj: Deník / Pavel SonnekJaký jste tanečník? Existuje tanec, ke kterému vás partnerka nepřemluví?
Prosím, nenuťte mě do takovéto sebereflexe. (směje se) Neumím říct, jaký jsem tanečník, a vlastně si ani nedovolím tvrdit, že tanečník jsem. Ale ano, když už tedy musím, postavím se na parket a pohupuju se. Nejjistěji se cítím samozřejmě při pomalejším tanci, v objetí krásné ženy, kdy mohu od tance odvádět pozornost lichotkami. Tanec, který jsem nikdy nepochopil a při sebevětší snaze jsem se do něj prostě netrefil, je quickstep. Jsem matematik, ale ty počty při quickstepu mi prostě do hlavy nikdy nevlezly a už určitě ani nevlezou.

Sledoval jste v České televizi soutěž StarDance? Byl někdo ze soutěžících, který v některém z ročníků sklidil obdiv? A troufl byste si do této soutěže se přihlásit?
Jak se u nás říká, ani heverem! StarDance jsem samozřejmě zaregistroval a obdivuji všechny, kteří se dobrovolně rozhodli nechat se několik týdnů v kuse týrat ve společnosti profesionálního tanečníka. Já bych do toho nešel a smekám hlavně před mými vrstevníky, kteří pro to našli odvahu. Jirka Schmitzer, Láďa Vízek nebo třeba Václav Vydra se vyhecovat nechali. Klobouk dolů, mě by zabila první polka…

Jak vzpomínáte na své taneční a vaši partnerku? Bral jste taneční poctivě, nebo jako řada pánů jste trávil hodně času spíše v bufetu či u baru?
Na dobu, kdy jsem navštěvoval porubské Wichterlovo gymnázium, vzpomínám rád. V tanečních jsem podobně jako ostatní spolužáci prožíval velmi smíšené pocity. Na jedné straně jsem se styděl a považoval jsem své pokusy o tango nebo čtverylku za jisté příkoří. Kurzy ale nabízely možnost se sblížit se spolužačkami a u těch nejhezčích takzvaně honit body. Takže mé taneční byly kombinací panáka na kuráž a rozhodného kroku při pánské volence.

V Ostravě našli mrtvého muže v popelářském autě. Jeho totožnost je zatím neznámá

Pátrání: kde je vzpomínka na těžbu čediče na Slezské?

Co čekáte od prvního společného plesu kraje a města?
Je to skvělá příležitost k setkávání a rozhovorům nejen mezi vedením města a hejtmanstvím. Těším se, že se setkám s lidmi z Ostravy i z regionu, že se propojí svět politiky s normálním životem a že si večer každý z hostů užije. Součástí každého plesu je tombola a já doufám, že si návštěvníci plesu nakoupí co nejvíce lístků. Výtěžek z tomboly totiž půjde na charitativní účely, takže čím víc, tím líp. Přeji tedy všem hostům, aby si užili pohodový večer, příjemnou zábavu a aby jim kapelník zahrál všechny jejich oblíbené skladby. Ať už to bude waltz nebo třeba čardáš.