Na pohřební spřežení už není Ostrava zvyklá. Na jižních předměstích ho lze sice spatřit tak třikrát čtyřikrát do roka, ale přímo ve městě, a natož jeho centrem, nejelo asi posledních padesát-šedesát let!

„Už když jsme ve Wattově ulici zapřahali, museli jsme zodpovídat fůru dotazů,“ řekl Josef Iš z hřebčína v Tlumačově na Přerovsku. Ten dorazil s párem černých fríských koní navyklých důstojné chůzi v pohřebním průvodu a sám pak usedl v dobovém kostýmu kočího na kozlík.

Zdroj: Deník/Aleš Uher

Poslední rozloučení s Františkem Gažíkem (†73) řečeným Lindy, který minulý týden podlehl srdečnímu selhání, obstarával rodinný pohřební ústav Charitas z Nové Bělé. Pozůstalí žádali něco extra, proto zařídil půjčení historického vozu z Muzea kočárů v Čechách pod Kosířem u Olomouce.

Jaromír Nohavica bude hostem prvního dílu výroční vzpomínkové talkshow na sametovou revoluci.
Ostrava si připomene 30 let od sametové revoluce

Cesta funebráckého spřežení vedla z přívozské Wattovy ulice do kostela na Náměstí Sv. Čecha. Doprovázela ho tradiční cikánská muzika se saxofonem a harmonikami a kolona limuzín Mercedes Benz. Lindyho vyprovodily na tři stovky příbuzných a známých, na pořádek dohlídla ochranka.

„Hráli mu moc hezky, mají na to nadání,“ komentoval pohřeb kočí Iš s tím, že atmosféra i tradice na romském pohřbu bývají odlišné od těch obvyklých. „Důstojné, opravdu na úrovni!“ hodnotil majitel pohřebního ústavu Vítězslav Dernický. Ten ceremonii řídil a k ruce měl ještě pět dalších kolegů.

Na hřbitov ve Slezské Ostravě už však nebožtíka vezli autem; pro historický kočár i pár tahounů by to byla z Přívozu dlouhá cesta. A navíc v provozu. „Kůň, co šel na pravé straně, už zažil před časem srážku s autem. Přežil, na rozdíl od druhého, co s ním byl tehdy ve spřežení,“ konstatoval kočí.

Pohřeb olašského krále Jana Lipy v Ostravě.
Pohřeb olašského krále skončil. Jan Lipa je pohřben v rodinné hrobce

Charitas, jak podotkl, jeho služeb využívá vícekrát do roka. Ale jen s novobělským kočárem, posledním, jenž se pohřebnímu ústavu s tradicí sahající do roku 1932 podařilo za totality zachránit. „Pohřby s koňským spřežením už jsou ve velkých městech ojedinělé a mají své kouzlo,“ uvedl Dernický.

Lindyho příbuzné to vyšlo na více než padesát tisíc korun. Včetně záplavy květin. Další peníze pozůstalí vynaložili na nové oblečení na obřad. Nebožtíkovi dali podle romských zvyků do rakve i různé věci, které měl za svého života rád (mj. cigarety či pivo). Aby se z nich těšil i na onom světě…