„Ne všichni hráči byli na tyto zápasy maximálně připraveni, a hlavně ochotni střídání co střídání podstupovat souboje, které bolely. A to je věc, se kterou se nikdy nesmířím,“ prohlásil Aleš Pavlík.

Jak hodnotíte uplynulou sezonu?
Po hodně dlouhé době jsme si mohli říct, že nám dlouhodobá soutěž vyšla. Když začnu u sportovní stránky, tak jsme skončili čtvrtí, navíc se nám podařilo vyrovnat rekord v získaných bodech. Potvrdilo se, že tým byl dobře složený. Měl výborného gólmana, zlepšil se v celkové produktivitě, kdy jsme skončili na druhém místě, a proti loňsku jsme se výrazně zlepšili i v proměňování přesilových her.

Ani vám se ale nevyhnula krize…
Na přelomu října a listopadu jsme doopravdy měli krátkou sérii zápasů, kdy se nám nedařilo. Tam se ale dokázalo mužstvo neuvěřitelně semknout a pod tlakem naopak vyrovnal historickou sérii devíti vítězných zápasů v řadě. Prožívali jsme jednoznačně nejvydařenější období, kdy hokejem žila celá Ostrava. Je škoda, že se nám na to nepodařilo navázat v play-off.

Anomálií jinak úspěšné dlouhodobé části byly vzájemné zápasy s Jihlavou. Prý po domácí porážce bylo v kabině hodně rušno…
Nechci snižovat kvalitu Jihlavy, ale pro klub, jako jsou Vítkovice, je nepřípustné, abychom s tímto soupeřem ztratili sedm bodů z dvanácti možných. Hlavně po domácí prohře jsem byl naštvaný, protože mi nešlo ani tak o ztracené body, ale způsob, jakým k utkání náš tým přistoupil. Do kabiny chodím výjimečně, ale po tom zápase jsem vnitřně cítil, že to udělat musím! Hráči ten zápas odchodili a nebyli ochotni se postavit tvrdému takzvanému armádnímu nebo vojenskému stylu soupeře. To se bohužel opakovalo v play-off.

Kdy jste si hokej naopak během sezony nejvíce užíval?
Kdybych měl vybrat jeden zápas, tak to byl souboj s Kometou 30. prosince. Utkání bylo beznadějně vyprodané a my po skvělém výkonu prohráli smolnou brankou v závěru, snad čtyři minuty před koncem, 0:1. V momentě, kdy po siréně všichni fanoušci vestoje tleskali, jsem cítil obrovské zadostiučinění, že práce všech lidí v klubu má smysl. Tam jsme se utvrdili v tom, že naše cesta je správná, že vítkovičtí fanoušci už nechodí na soupeře, ale na Vítkovice. (důrazně) Ze sportovního hlediska se taky ukázalo, že ostravský hokejový fanoušek umí přijmout porážku, ale musí vidět, že tam všichni hráči odevzdali maximum. Prohrát se může, je to sport, ale maximální nasazení v zápasech se nesmí brát jako nějaký bonus, ale standard.

HC Vítkovice Ridera potvrdil pozici nejúspěšnějšího sportovního klubu ve městě.
Z toho mám opravdu velkou radost. Domácí zápasy vidělo více než dvě stě tisíc fanoušků, což je nový historický rekord ostravského hokeje, který bereme s obrovskou pokorou. Samozřejmě že to bylo dáno hlavně dobrými výsledky, ale také předvedenou hrou, která byla atraktivní a lidem se líbila. Potěšilo mě i to, že se nám produkčně podařilo udělat z extraligového zápasů, společenskou událost, na kterou chodí rodiny s dětmi. Z pohledu marketingu jsme prožili průlomovou sezonu. V létě jsme slyšeli názory, že investované prostředky do zřízení nového fanshopu nebo vzniku fanzóny se daly využít lépe. Dnes víme, že to byl krok správným směrem. Vítkovický hokej se zase posunul o kus dále.

Pojďme k hodnocení play-off, které pro Vítkovice nedopadlo podle představ. Svůj názor jste k němu vyjádřil až nyní při zahájení letní přípravy. Proč?
Nemá cenu bezprostředně po vyřazení vynášet nějaké zásadní soudy. Osobně jsem byl hodně zklamaný tím, že se série alespoň jednou ještě nevrátila do Ostravy. I já si chtěl vše srovnat v hlavě, vyhodnotit, a zajímala mě taky hlubší analýza generálního manažera a dalších lidí z vedení klubu. Proto jsem svůj názor prezentoval týmu až při zahájení letní přípravy.

Šéf hokejových Vítkovic Aleš Pavlík.

Z vašich slov je už nyní zřejmé, že s vystoupením v play-off spokojený nejste.
Souvisí to přesně s tím, co jsem říkal při odchozeném zápase s Jihlavou. V hokeji dneska, a v play-off to platí dvojnásobně, rozhodují maličkosti a my se o tom přesvědčili v úvodních čtvrtfinálových zápasech s Kometou. Nebyli jsme vyloženě horší, ale soupeř prostě pokaždé vyhrál. Já se nikdy nespokojím s druhým místem, chci vždycky vyhrát, a totéž chci od svých zaměstnanců v privátním byznysu a samozřejmě i v hokejovém klubu.

Kometa ale nakonec titul obhájila. A byl to triumf suverénní…
Ze sportovního hlediska neberu argumenty, že Kometa má druhý rok po sobě nejlepší tým v soutěži. Navíc složený z hráčů, kteří právě v zápasech, kdy jde o všechno, dokážou prodat nejen kvalitu, ale taky zkušenosti. A říkám to i s vědomím toho, že i já si myslím, že pokud někdo za poslední roky může navázat na mistrovskou éru Vsetína, tak je to právě Kometa. Přesto všechno si myslím, že jsme měli Brno daleko více potrápit.

Nepodařilo se to Plzni ani Třinci…
Nehledejme alibi. Vezměte si vystoupení Švýcarska na letošním MS nebo cestu Las Vegas do finále Stanley Cupu. Příběhy těchto týmů nás musí v příštím roce motivovat, že velkého favorita se dá vyřadit. V hokeji nemusejí vždy rozhodovat jen finance a výše rozpočtu, jsou to jistě i pro nás klíčové ukazatele, ale pak je tady taky srdce a stoprocentní přístup všech hráčů. Ten mi u nás právě proti Kometě scházel. Pro mě je neomluvitelné, že ne všichni hráči byli na zápasy maximálně připraveni, a hlavně ochotni střídání co střídání podstupovat souboje, které bolely. V našem výkonu mi chyběla větší zarputilost a taková ta totální týmová touha vyhrát. Někteří jedinci mě vyloženě zklamali, a bylo to hlavně tou neochotou se bít do posledního dechu za vítkovický klub. Plně se ztotožňuji s výrokem gólmana Patrika Bartošáka, že prohrát 0:4 ve čtvrtfinále je ostuda!

O které hráče šlo?
Já myslím, že to fanoušci Vítkovic vědí. My musíme jít dále a z vyřazovacích bojů se poučit. Je důležité se o tom bavit, nesmíme to jen přejít a říct, že Kometa hrála skvěle a vyhrál lepší tým. Nebylo by to dobré pro klub, ale taky vůči fanouškům, kteří za námi celý rok stáli.

Mluvíte o tom, že se z toho klub musí poučit. Jak?
To je jednoduché a hráči to slyšeli přímo z mých úst. Nová sezona bude hlavně o tom, že budeme striktně vyžadovat totální oddanost klubu i našemu cíli vrátit Vítkovice na medailové příčky. Kdo se s tím neztotožní, nemá v kabině místo. Proto nevylučuji, že ještě v průběhu léta nebo na podzim k pohybu v kádru dojde. Oddanost se bude vyžadovat doopravdy od všech největších hvězd i začínajících juniorů.



Počítáte ještě s dalším posílením týmu?
Tady je důležité zmínit, že se úplně změnila doba, kdy jsme hráče museli oslovovat a přemlouvat, aby do Ostravy přestoupili. To je zásluha celé organizace v čele s generálním manažerem Jakubem Petrem, že se nám hráči přes agenty sami hlásí, že by měli zájem u nás hrát. Cítí změnu a vidí, že klub má jasně danou filozofii a jde krůček po krůčku za svým cílem. V této chvíli už o dalším výrazném posílení neuvažujeme. Ne, že bychom nechtěli, ale musíme se chovat i z ekonomického hlediska odpovědně.

Můžete prozradit hokejisty, které Vítkovice mohly angažovat?
Jména nemá cenu zveřejňovat. V sezoně pracujeme s rozpočtem, který nemůžeme překračovat.

Zmínil jste rozpočet klubu. Máte ho na novou sezonu už pokrytý?
Je to vlastně takový celoroční boj. Naplnit rozpočet je složité, pracné. Ale zase to především s pomocí klíčových partnerů zvládneme. Musíme. (důrazně) Jsem rád a s velkou pokorou říkám, že si vážím partnerů, kteří se ztotožnili s naší filozofií a podporují vítkovický hokej. Z dlouhodobého hlediska je pro každý klub finanční stránka klíčová. (přemýšlí) My samozřejmě víme, že výše rozpočtu je ve srovnání s extraligovou špičkou naše slabé místo, kdy jsme v pomyslné tabulce na nějakém devátém až desátém místě. Ale musíme se s tím nejen vypořádat, ale také pokusit se rozpočet navýšit. I náš generální manažer by byl teď rád, kdyby byl rozpočet vyšší a on mohl angažovat dejme tomu ještě dva nadprůměrné extraligové hokejisty, kteří by ještě více zlepšili naši hru v přesilových hrách nebo v kritických situacích v play-off.

„Klasický“ kritický sportovní fanoušek může namítnout, že si máte finance sehnat sami. Jak byste na tento názor reagoval?
(usmívá se) Já bych mu odpověděl, že lidé v klubu dělají doopravdy maximum, aby se rozpočet navyšoval. A myslím, že jsme v minulé sezoně ukázali, že v klubové filozofii je právě spokojenost fanouška na prvním místě. A je tady taky důležité zmínit, že chceme nadále zvýhodňovat ty nejvěrnější, kteří nás podpoří nákupem celoroční permanentky. Věříme, že vítkovičtí fanoušci pochopili, že v dnešní době se v Ostravě na hokej zadarmo nebo za stovku prostě chodit nedá. Tady si nemá cenu nic nalhávat. Právě o pozitivním přístupu fanoušků to zase bude. Buď se s námi ztotožní a budou v rámci svých možností vítkovický hokej podporovat, nebo se smíříme s průměrem a tím, že na absolutní extraligovou špičku v této chvíli nemáme. To je rovnice, která ostatně platí i pro naše partnery.

Jak to myslíte?
Jen klub postavený na pevných finančních pilířích, kam už dnes počítáme kromě financí od sponzorů, také zisk ze vstupného a merchandisingu, může z dlouhodobého hlediska pomýšlet na úspěch. To je důležité si uvědomit. Když chcete bojovat každý rok o zisk medaile, tak nemůžete mít dvanáctou nebo třináctou nejlevnější permanentku a vstupenku v extralize. Tady vidím náš hlavní cíl pro novou sezonu, abychom fanoušky ještě více vtáhli do dění v klubu, aby se ztotožnili s naší filozofií vrátit Vítkovice na medailové pozice.

Ostravský sportovní fanoušek je v tomto ohledu ale hodně specifický…
Vím přesně, kam míříte a věřte, že naše letní porady v nejužším vedení klubu se točí převážně okolo cen vstupenek. Jsme si vědomi toho, že se jedná o nesmírně citlivé téma.

Nemáte strach z reakcí fanoušků?
Spíše respekt. Ale prostě jinou cestu doopravdy nevidíme. Právě v navýšení příjmu ze vstupného a merchandisingu vidíme jednu z možností, jak rozpočet klubu navýšit. Ekonomice se daří, firmám taky, ve většině podniků se zvyšují platy, takže spoléháme na to, že i v příští sezoně budou mít lidé náladu chodit pravidelně podporovat vítkovický hokej.