Volající i volaný si mohli podat ruce, podívat se vzájemně do očí, a třeba si zase povídat. Teď už tváří v tvář… To vše na setkání, které proběhlo na začátku září v Komunitním centru Archa v Karviné, kam se sjeli senioři, kterým během jarního nouzového stavu volali dobrovolníci, aby rozptýlili jejich chmurné myšlenky, jimž v té době podléhalo mnoho starších a osamělých lidí.

Setkání iniciovala společnost Heimstaden, která na jaře po vyhlášení nouzového stavu hbitě zorganizovala ve spolupráci s Ostravskou univerzitou akci, jejímž cílem bylo zavolat seniorům, kteří bydlí v bytech společnosti Heimstaden a snažit se je v krušné době plné obav přinést na jiné myšlenky.

Volby 2020 v Moravskoslezském kraji.
Toto jsou noví zastupitelé Moravskoslezského kraje. Podívejte se na ně!

„Ten projekt vznik spontánně a zapojilo se do něj 21 studentů, kteří přes telefon oslovili víc než pět a půl tisíce seniorů, našich nájemníků, starších 65 let. Nikdo z nás nevěděl, co z toho bude, ale bylo nám jasné, že je spousta lidí, kteří zůstali během nouzového stavu doma v izolaci. Proto jsme vsadili na to, že jedna z potřeb, o které se možní nemluví, je obyčejné povídání si,“ přiblížila projekt volání seniorům Kateřina Piechowicz, mluvčí společnosti Heimstaden.

Volali seniorům

Studenti, kteří se do projektu přihlásili, byli proškoleni, dostali telefony a kontakty a… telefonovali.

„V prvních dnech jsme volali spoustě lidí a snažili se jim vysvětlit, proč voláme. Ptali jsme se, zda něco nepotřebují, přinést nákup, zajistit léky, anebo zda si nechtějí jen tak popovídat. Jednoduše proto, že jsou sami, nemohou vycházet z domu a zda jim neschází kontakt s druhým člověkem, Byť jen přes telefon. Ne každý o to stál, ale já třeba narazil na seniory, kteří žijí sami a cítili se osamělí. Mnozí měli strach, protože nikdo nevěděl, co bude. Vyslechl jsem je, povídal si s nim o všem možném a snažil se jim dodat odvahy, aby věděli, že v tom divném období bojujeme my všichni. A bylo cítit, že jsou opravdu rádi, že jim někdo zavolal, že jim na nich někomu záleží,“ říká jednadvacetiletý Mikuláš Sýkora, student psychologie, který se do projektu zapojil.

Bylo to fajn povídání 

Na setkání s těmi, kdo osamělým seniorům dělali během nouzového stavu společnost, přišel do Archy i Ján Bazger, bývalý horník, původem z Čadce.

Volební štáb Pirátské strany, 3. října 2020 v Ostravě. Zuzana Klusová.
Pirátka Klusová: Chceme být nejsilnější v opozici a do budoucna vyhrávat volby!

„Co pro mě znamenal takový telefonát? Já jsem sice soběstačný, nepotřeboval jsem nic, obchod mám dole v domě, ale myslím, že ti starší lidé to ocenili. Necítili se tak osaměle,“ říká dvaasedmdesátiletý muž, který bydlí v Novém Městě.

Několik týdnů si pravidelně povídal se studentkou Marikou. „Měla příjemný hlas. Já sice zpočátku taky nevěděl, o co jde, ale ona mi všechno vysvětlila. Zeptala se, zda něco nepotřebuju, a taky jsme si povídali. O všem možném,“ říká muž, který na sebe prozradil, že jeho zálibou je psaní pohádek a starých příběhů, které si pamatuje od své babičky. Dokonce vydal i několik knížek s pohádkami pro děti.
S Marikou si prý volali velmi často a vedli dlouhé hovory. Koncem léta se pak setkali v Ostravě.

„Bylo velmi milé setkat se s člověkem, kterého jsem znal jen přes telefon. Vypadala velmi mladě a byla moc sympatická,“ vzpomíná Jan Bazger a dodává, že i naživo si tehdy dlouho povídali.

Volební štáb ANO 2011, 3. října 2020 v Ostravě. Ivo Vondrák.
Ivo Vondrák: S opozicí chceme fungovat ve shodě. Koalici už ale nelze rozšiřovat