„Po účastech na Jízdě králů na Slovácku jsme dospěli k názoru, že skok přes kůži by měl být rovněž součástí nehmotného kulturního dědictví. Má svá jasná pravidla, tradici trvající již 128 let a pečlivě vedenou písemnou i obrazovou dokumentaci,“ říká Josef Gavlas za předsednictvo Sdružení hornických a hutnických spolků ČR.

On sám skákal přes kůži (svého času pracovní pomůcku horníka pro ochranu sedací části těla) jako student druhého ročníku VŠB po uvolnění poměrů v roce 1967. V padesátých letech komunisté totiž tento obřad netrpěli.

„Absolvoval jsem první obnovený skok a zanechal ve mně hluboký dojem i nesmazatelnou vzpomínku,“ líčí Gavlas.

Olympijský festival v Ostravě, únor 2018. Ilustrační foto.
OHLÉDNUTÍ DENÍKU: Olympijský festival je za námi. Čím nadchl 100 tisíc lidí?

Slovenští kolegové, jak podotýká, ostatně svou montánní tradici v seznamu UNESCO už mají a to Salamandrový průvod v Banské Štiavnici odkazující na havířskou minulost tohoto města. „My jsme podklady k zapsání skoku poskytli krajskému úřadu a chceme tuto iniciativu řešit i prostřednictvím ministerstva kultury,“ poznamenává Gavlas.

Že by skok přes kůži mohl být v seznamu nehmotného kulturního dědictví vedle jízdy králů, masopustu, sokolnictví, loutkářství a verbuňku si dokáže představit i profesor Pavel Prokop. „Jinde se to v této podobě neudržuje,“ vysvětluje Prokop, jenž přišel na VŠB ze šachty v roce 1976 a od té doby se těchto ceremonií pravidelně zúčastňuje.

„Skok má kořeny v počátcích českého báňského školství ve druhé polovině devatenáctého století a organizovali ho studenti, kteří tím navázali na sese středověkých havířů kutajících s mlátky a želízky. Ti si na setkáních dnes bychom je nazývali workshopy předávali své zkušenosti,“ popisuje Prokop. Ten přivedl ke skoku už přes pět stovek lidí!

Poslední vozík uhlí vyvezený na povrch z jámy Pokrok, závodu 1 utlumovaného Dolu Julius Fučík.
Havíři nám tu skoro brečeli, vzpomínají pamětníci uzavírání Dolu J. Fučík

Daný obřad se koná jednou do roka (letos bude 27. dubna právě v Ostravě, na historické šachtě na Landeku). Smrdutí fuxové či fuxie jak se adeptům na vstup do hornického cechu říká se dlouhou dobu před ním učí zpívat, pochodovat a ctít takzvaný Pivní zákon, jímž se vše řídí. „Po skoku se stávají slavnými semestry,“ popisuje Prokop.

Moravskoslezský krajský úřad se k iniciativě ohledně zápisu skoku přes kůži do seznamu nehmotného kulturního dědictví vyjadřovat nemůže.

„Jednání sice proběhlo, avšak pracovnice odboru kultury, která se ho zúčastnila, od nás přešla do bruntálského muzea. Její nástupkyně nemá žádné podklady,“ vysvětluje tisková mluvčí úřadu Nikola Birklenová.

Nabízí podporu „havířským“ projektům, oslovují donátory129. skok přes kůži podpořila čtyřicetitisícovou částkou Nadace Landek Ostrava. Ta už více než dvacet let přispívá k záchraně a údržbě montánních památek i dokumentů, obnově a zachovávání havířských obyčejů i tradic a k seznamování veřejnosti s vývojem i významem hornického povolání. V letošním roce nadace vyhlásila druhé kolo pro získání příspěvků zájemci se mohou hlásit až do konce března! Patrioty, včetně municipalit či právnických osob, pak vyzvala, aby nezůstávali lhostejní k havířskému odkazu regionu a stali se donátory Nadace Landek Ostrava.

Mrazivé počasí v Ostravě (-9°C) 26. února 2018 v Ostravě.
Mladík v Ostravě vyrazil dnes ven v kraťasech. A jak snášíte mrazivé dny vy?