V Úvalně pod rozhlednou Hanse Kudlicha přes víkend stály tři desítky stanů. Letošní ročník táboření patřil k nejteplejším.

„Dřív by možná někteří z nás byli zklamaní, že je v březnu takové teplo a nemůžou si vyzkoušet limity svého spacáku. Před lety jsme lovili teplotní rekordy pod nulou a předháněli se, kdo už ve stanu zvládl horší mrazy. Potřebovali jsme si něco dokázat. Dnes už dokazujeme leda tak to, že když se kamarádi chtějí vidět, na počasí jim nezáleží. Dokážeme si to táboření užít, ať prší, sněží nebo lítají komáři,“ představil komunitu zimních táborníků hlavní organizátor Miroslav Kment.

Klíčové postavy zimního stanování:

Mezi táborníky sice lze potkat i pár dorostenců, ale převážně žertují o svém důchodcovském věku.

„S přibývajícím věkem stále víc dokážeme ocenit, jaké zázemí máme tady na Strážišti v Úvalně. Přijela jedna parta, a hned se ptá: kde máš oheň? Pořádně pršelo, tak jsem jim řekl: na co pálit dřevo, když tu máme parádní hospodu? Ne že bychom to u ohně v pláštěnkách nezvládli, ale v hospodě je to prostě lepší. Věk neošidíš, bohužel,“ povzdechl si Miroslav Kment s tím, že pro akce táborníků v Úvalně je klíčovou osobností Anička Hromadová, která provozuje restauraci Strážiště a o všechny hosty se vzorně postará.

Některým táborníkům už pomalu táhne na osmdesátku. Legendou mezi veterány je babička Vikyna, která osmdesátku oslaví v květnu.

„Loni jsem šel ráno rozdělat oheň a koukám, že Vikyna ani stan nepotřebuje. Normálně tu přespala ve spacáku na lavičce. Cvičí s kužely, zvládá junáky, hasiče, vnoučata, sokolské slety a výlety po republice i v zahraničí. Je to prostě nezmar,“ představil Miroslav Kment typickou tábornici.

Někteří táborníci mají duši sportovce, jiní se považují za turisty nebo vyrostli na Foglarovi, formovaly je slavné časy českého trampingu, Sokola a zálesáctví. Zimní táboření ale není jen ryze český fenomén.

„Je tu s námi kamarád z Polska od Katowic. Ten se nejvíc těšil do Krnova Pod Obraz na čepovanou Nachmelenou Opici. To potěší, že můžeme hostům z daleka nabídnout něco tak typicky krnovského,“ uzavřel Kment.