Vyhlášená ostravská zábavní zóna – o níž mnozí tvrdí, že má nejlepší časy za sebou – najíždí po více než dvouměsíční pauze vynucené čínskou nákazou na obvyklý režim. To znamená, že už se nemusí sedět jen venku na zahrádkách. Před podniky se objevují cedule zvoucí hosty dovnitř, lákající na zajímavé benefity. 

Dublin Pub je v pátek zaplněný ještě před osmou večer. A podle majitele to není pouze akcí 1+1 zdarma na všechno. „Bez roušek jde poznat, že tady máme stálé hosty,“ tvrdí. Martin s Honzou u stolku u dveří mezi ně patří, v rumech s colou se nijak extra neomezují a vesele se baví. Všichni ale každopádně ví, že to nebude nijak na dlouho.

Bernie´s nabízí v duchu své irské atmosféry ke dvěma guinessům (tmavému pivu typu stout) třetího gratis. „Stodolní ve své klasické podobě lidem chyběla,“ míní provozní Zbyněk. Jeho slova dokládá pohled ven; ze všech stran se postupně trousí návštěvníci. Slečny i mladíci ve dvojicích, promíchávají se se vrstevníky a táhnou ulicí.

E99 Music Club, šéf se zoufale drží za hlavu a hledá někoho, kdo by mu poradil, jak přimět hosty k povinným rozestupům. „Vždyť to na tanečním parketě ani nejde,“ poznamenává. A k vůním Stodolní – zejména parfémů, piva, vína, kebabu či marihuany – se přidává nyní i odér všudypřítomných alkoholových dezinfekcí AntiCOVID.

„Lidé jsou nadržení se ožrat! Ale tihle zrovna nejsou naší cílovou skupinou,“ konstatuje Miloš ve vinném baru Hokus-Pokus. Míša a Katka u stolu s lahvinkou to potvrzují; mámy od rodin mají v pátek večer hlídání potomků, užívají si klid. Na divokou „pařbu“ se podle svých slov nechystají, ono na ni do jedenácti večer ani není čas…  

Hola Bar & Tapas představuje novinku v Ostravě. Qiuet Party, kdy si hosté pronajímají sluchátka, do nichž jim tři DJové pouští každý svůj styl muziky. Green je na electro house a EDM, Red na drum & bass, hip hop a RNB, Blue na živou hudbu z vinylových desek. „Je to super, na plné pecky, ale bez randálu,“ popisuje Phuong Thanh.

Marvin´s Hookah Lounge má všechny místa zarezervovány a kouř z vodních dýmek se táhne až ven. Vladimír za barem si stýská, že jim utekl kšeft předchozí pátek – nemají posezení na ulici. „Přece už nebudeme sedět doma“ smějí se Lucka, Lena, Rosťa a Kuba. Při pomyšlení na zavíračku je veselí přechází, je to prý „na hlavu“.

Roxana zaměřená na zábavu erotického rázu má pouze jednotlivé klienty a tanečnice víceméně jen tak ze cviku vstávají od stolku a protahují se u tyče. Zdeněk za barem je zlý, opatření proti COVID-19 mu kazí živnost nebývale. „Jak nepovolí delší otevírací dobu a neotevřou hranice je to v p…!“ líčí. Chybí hlavně polská klientela. 

„Otevírali jsme v pět a první zákazník dorazil až o půl osmé, to se přece nedá takto podnikat, pátky mají být plné do sobotního rána,“ nechává se slyšet majitel Sherlock´s Pubu.

Tržby z prvních dní po znovuoživení Stodolní prý půjdou především na náklady – energie, mzdy, nájmy. Provozovatelé podniků (a ani hosté) moc nechápou, proč musí utnout zábavu v jedenáct. „Pak asi chodí korona,“ říkají.

Café au Pére Tranquille s francouzskou nabídkou má hodinu před půlnocí taktéž utrum. „Byla jsem tu s holkama snad po sto letech a nařízení ministerstva zdravotnictví nás vyhnalo. Venku pak bylo po zavíračce najednou lidí, jako za mých mladších let. Neskutečně to žilo, ale všichni odcházeli stejně domů,“ komentuje situaci Andrea.

Servítky si však nebere Jan provozující jeden z podniků přímo na Stodolní: „Banda v čele s estébákem a tím jeho cirkusem nařídila hovadinu. Lidi, co spolu seděli tři čtyři hodiny se musí zvednout a rozejít.“ Po vynuceném uzavření, jak doplňuje, stejně vyhledává řada hostů fungující prodejní okénka a pokračuje v zábavě dále.