Situace se sice zlepšila po vydatných víkendových deštích, to ale jen na místech, kde se vyskytují vodní nádrže. Kromě přehrady Šance, na které ještě aktuálně probíhají rekonstrukce, jsou totiž všechna vodní díla v povodí Odry naplněna z více než devadesáti procent.

„Nádrže mohou využít zachycenou vodu pro zásobování obyvatel i průmyslu, ale také pro zajištění průtoků v tocích pod nimi,“ vysvětlil význam přehrad Petr Březina, technický ředitel státního podniku Povodí Odry.

Zároveň však také upozornil, že pokud stávající sucha budou i nadále pokračovat, mohou se objevit komplikace.

„Pokud by situace byla podobná jako v roce 2015, někdy v listopadu by mohl nedostatek vody ovlivnit větší průmyslové podniky. Poté bychom se s odběrateli museli bavit o možných opatřeních,“ vysvětlil.

V lokalitách, kde nádrže nejsou, pak přetrvává nepříznivý stav. Například Odra ve Svinově měla ještě v pátek průtok méně než 200 litrů za sekundu a podkročila tak tři procenta průměrného srpnového průtoku.

„Letošní situací se tak trochu plní černé scénáře vědců, kteří předpovídali, že počasí bude mít extrémnější charakter,“ konstatoval Březina.

„Sucha mohou střídat povodně a také opačně,“ dodal. Změna podnebí tak přiměla Povodí Odry k rázným krokům. Jedním z nich je spolupráce s Pavlem Fošumpaurem z katedry hydrotechniky ČVUT.

„Cílem našich analýz je vypracování manipulačního řádu, kterým by se v budoucnu mělo povodí řídit. Předpokládám, že takto nastavený systém by měl vydržet minimálně deset, možná dvacet let,“ dodal Fošumpaur.

To v praxi znamená, že na základě pořízených dat vznikne jakýsi manuál, podle něhož bude zacházeno se zásobami vody ve všech nádržích i tocích, které se v povodí Odry nachází.

Pavlína Vítková