Přesto si řada lidí, včetně zástupců radnic přála, aby se do ulic dnešního polského a Českého Těšína vrátila jako turistická atrakce. Z nedávné studie, kterou si města nechala vypracovat, však vyplynulo, že znovuzavedení společné linky by bylo příliš nákladnou a rizikovou záležitostí.

Dvě repliky i virtuální trasa

Tramvaj by se přesto do měst na březích Olše mohla symbolicky vrátit, a to prostřednictvím několika připomínkových projektů.
Podle projektové manažerky studie Petry Górecké by mohly vzniknout například dvě věrné repliky těšínských tramvají Ringhoffeer, upravených k provozování autentické kavárny nebo turistické informační kanceláře. Jedna by stála v ulici Zámkové na polské straně hranice a druhá poblíž českotěšínského vlakového nádraží.

Nově by měly být označeny také bývalé zastávky tramvajové linky či vytvořena mobilní aplikace, prostřednictvím které by se lidé mohli projít podél trasy bývalé tratě a dozvědět se řadu informací o okolních památkách i významných osobnostech města.
Na zmíněné investice chtějí města získat dotaci.

„Projektová žádost už byla podána, nyní je třeba vyčkat na její posouzení a rozhodnutí. Pokud by byl projekt úspěšný, s realizací počítáme mezi lety 2019 až 2022,“ informovala před časem mluvčí českotěšínské radnice Dorota Havlíková.

Tramvajová linka spojovala v letech 1911 až 1921 vlakové nádraží s náměstím dnešního polského Těšínska.

Osud tramvaje zpečetila hranice

Na trase dlouhé necelé dva kilometry jezdily tramvaje Těšínem v letech 1911 až 1921, kdy město rozdělila státní hranice, a důkladné kontroly na hraničním mostě znemožňovaly plynulý provoz. Tramvaj tehdy vyjížděla od nádraží v Českém Těšíně, konečnou zastávkou byla zastávka u evangelického kostela na polské straně města.

První myšlenka na obnovu dráhy vznikla už po roce 1989a prvních reálných obrysů pak nabrala po vstupu do schengenského prostoru, kdy zmizely pasové kontroly na hranicích. S ohledem na řadu byrokratických složitostí či na nutnost vyřešit bezbariérovost zastávek však zůstala myšlenka u ledu.