„Šel jsem na šachtu z huti, kde jsem měl třináct stovek. Ale jako provoznímu důlnímu elektrikáři mi dávali tři až čtyři tisíce, později v devadesátých letech okolo sedmi tisíc korun,“ vzpomíná Dominik, vysloužilý horník a dnešní průvodce na historickém Dole Michal.

Pokladna s výdejním okénkem je podle něj ve stejném stavu, jako když zde ve třiadevadesátém roce přebírá svou poslední výplatu v kolkované československé měně. „Skříňový trezor je uvnitř od dob rakouskouherské monarchie. Prošly jim za ty léta stamiliony,“ míní Dominik.

Crashtest místostarostky ostravského obvodu
VIDEO: Crashtest ostravské političky. Co všechno lze zamést pod koberec?

Nedobytná pokladna pochází z přelomu 19. a 20. století a má pět kombinovaných zámků. Její hmotnost ale nikdo nezná. Výrobcem je dávno zaniklá továrna na pancéřované, železobetonové trezory Fr. Pavlů ze Slezské Ostravy. „Je to přímo umělecká práce!“ uvádí průvodci.

Bývalý štajgr v přípravách, provoze dopravy a dispečer výroby Jiří Flek připomíná, že dlouho se na šachtě vyplácelo každý týden. „Já měl po hornické průmyslovce 1200 korun, čerstvý báňský inženýr jen 1440. Dělníci brali až dvaapůlkrát více a i sto procent prémií…“ podotýká.

A dnešní správa památkového Dolu Michal v Michálkovicích chce připomenout i tyto – jedny z nejveselejších – okamžiků havířského života. V pokladně nechává otevřené výdejní okénko a návštěvníci si tak mohou připadat jako chlapi čekající v pátek po šichtě na své výplaty.

Báňští záchranáři chtějí už tento týden vyrazit na průzkum míst v Dole ČSM, kde v prosinci 2018 vybuchl metan a místo zachvátil požár. Na snímku s mikrofonem mluvčí OKD Ivo Čelechovský.
Důlní záchranáři vyrážejí na průzkum míst, kde v dole vybuchl metan

Nikdo jim samozřejmě nic nedá; uvidí nicméně alespoň bankovky, jež horníci (většinou po obligátní návštěvě hospody) v letech 1912 až 1993 přinášeli domů. I nějaký ten milion se na šachtě najde – je to ale jen rulička ve státní bance rozdrcených neplatných peněz na likvidaci.

„Chybí jen výplatní sáčky. Tedy zatím,“ konstatuje k nové expozici kastelán Alexandr Zaspal. Ten pamatuje z časů studií hornictví na Vysoké škole báňské v 80. letech i sobotní brigády – přikopávky – s vyplácením šesti až dvanácti stovek na ruku ihned po vyfárání a vykoupání.