Musíme si uvědomit, že plodnice, které říkáme houba, je vlastně jen pohlavní orgán houby. Skutečná houba je neviditelná síť vláken táhnoucí se i několik metrů od plodnice. Funguje jako překupník živin celoročně, i když žádné plodnice nevytváří.

Tato dřevomorka musela sežrat dost dřeva někde v okolí, aby dokázala vytvořit své rozplizlé plodnice na lyžích a na sekačce. Tyto plodnice teď uvolňují spory, pomocí kterých se dřevomorka přestěhuje na nová území s dostatkem vlhkosti a dřeva. Proto mykolog doporučil chatařům z lyží i ze sekačky všechno pečlivě seškrábat a zabalit do igelitu, než ten sajrajt skončí v popelnici nebo v ohni.

„Fakt ale nechápu, na čem se ta plodnice dřevomorky nažrala. Normálně dřevomorku provází hnědá hniloba dřeva, takový kostkovitý rozpad. Dřevěná kůlna se zdá být v pořádku. Lyže a sekačky byly postavené na hliněné podlaze daleko od dřevěných stěn. Dřevomorka na tom místě měla k dispozici jen kámen, hlínu, gumu a umělou hmotu. Musím prověřit, jestli se to nedostalo z kůlny do chaty. Dřevomorka je svinstvo, proti kterému nic nezmůžou ani fungicidy. Dokáže přežít dokonce i vysoké dávky radiace. Zničit se dá obtížně. Jedinou radou je odstraňovat vlhkost a veškeré napadené dřevo,“ komentoval svou situaci majitel sekačky a lyží s dřevomorkou.

Mezi houby, které na které můžeme narazit v dřevěných stavbách, patří kromě dřevomorky také poprašky sklepní, trámovky plotní nebo pórnatky.

Všechny dřevokazné houby svými vlákny produkují enzymy, které štěpí dřevo na jednodušší látky, aby je houba dokázala vstřebat.

Většinou přežívají na jednom místě, dokud ze dřeva nevyčerpají všechny živiny. Sucho sice prorůstání dřevem zpomaluje, ale houbám často postačí i vzdušná vlhkost, aby přežily. Za určitých podmínek vytvoří plodnice, ze kterých se mikroskopické spóry vzduchem rozšíří do značných vzdáleností a mohou houbovou nákazu šířit dál.