V Krnově proběhl zinscenovaný soudní proces, ve kterém padl rozsudek smrti. Popravený Miroslav Jurča byl údajně velezrádce a vedoucí skupiny diverzantů. Bylo zapálení krnovského statku na Stalinovy narozeniny činem protikomunistického odboje? Byl Jurča šmelinář a vězeň na útěku nebo odbojář?

Psal se rok 1951. Stalin byl živý, takže u nás i v Sovětském svazu bylo běžné vymáhat přiznání obviněných mučením a ukládat tresty smrti i doživotí. Veřejný proces s Jurčou a spol. se konal pro větší odstrašující efekt přímo v Krnově. Příslušníci Lidových milic psali žádosti o co nejpřísnější trest.

Miroslav Jurča zřejmě žádnou odbojářskou skupinu nevytvářel a jeho protikomunistické činy byly jen vedlejším produktem jeho životní dráhy dobrodruha, bohéma a šmelináře.

Rodina Miroslava Jurči se po válce přistěhovala do Horního Města u Rýmařova. Nebavila ho profese textilního mistra a raději se živil kšeftováním na černém trhu. Jeho problémy začaly nástupem na základní vojenskou službu, kde byl mnohokrát trestán pro opilství, „protistátní“ řeči a opouštění posádky. U vojenského soudu mu přišili dokonce i špionáž, takže dostal šest let odnětí svobody.

Ilustrační fotoZdroj: ARCHIVZ opavské věznice se mu v červnu 1951 podařilo uprchnout. Odborníkem na Jurčův životopis je Petr Mallota, který pro Ústav pro studium totalitních režimů zkoumal, zda jeho protikomunistický odboj byl výmysl StB nebo realita. Podle jeho závěrů bylo hlavní Jurčovou starostí obstarat si na útěku prostředky pro přežití.

Zlomem v Jurčově   zlodějské kariéře bylo vypálení chaty, která patřila funkcionářovi KSČ. Následovaly podobné případy, které lze interpretovat jako protikomunistický odboj. Před soudem se obžalovaní doznávali, že chtěli zastrašovat funkcionáře KSČ a JZD žhářstvím a letáky.

Na podzim 1951 se přesunul Miroslav Jurča na Krnovsko. Organizovanou protistátní skupinu kolem něj zřejmě vytvořila jen fantazie StB. Ubytování mu v Krnově poskytla Anežka Šírová s manželem Františkem, kteří si sami vyslechli rozsudek 19 a 15 let vězení.

Jisté je, že Miroslav Jurča přepadl poštu v Opavě, kde získal zbraň a ukradl čtyři tisíce korun.  O několik dní později v noci na 19. prosince 1951 v Krnově zapálil JZD v Chářovské ulici a následně i státní statek. Protože Stalin slaví narozeniny 18. prosince, StB měla v jeho motivaci jasno. „Samotný zinscenovaný soud se odbyl za necelé tři dny. V případě nešťastného Miroslava Jurči bohužel k žádnému zvratu v jeho cestě na šibenici nedošlo. Odvolání zamítl Nejvyšší soud, milost udělena nebyla. Miroslava Jurču popravili 23. srpna 1952,“ uvedl ve své práci Petr Mallota.

Vizualizace.
Dostavba náměstí? Návrhy jsou k vidění na výstavě na radnici