Takový pohled se mi naskytl během návštěvy odpoledního kroužku „tvůrčí kybernetiky“, který na Ukrajině organizuje česká nezisková organizace Východoevropské vzdělávací a kulturní centrum (EEECC) a Vysoká škola Báňská - Technická univerzita Ostrava (VŠB-TUO), která program financuje. Pro univerzitu také představuje tato nepovinná aktivita ukrajinských školáků dobrou příležitost pro prvotní nábor mladých talentů na studia v Ostravě.

 „V první fázi u nejmladších účastníků jsou kroužky v podstatě jen hrou. Později se začínají učit roboty sestavovat. A v případě žáků blížících se k maturitě už jde o pochopení celého systému, jeho funkcí a principů. Například o to, jak funguje ovládání sestaveného autíčka,“ přibližuje smysl projektu jeho koordinátor a ředitel EEECC Josef Oriško. Lekce tvůrčí kybernetiky pro ukrajinské děti a dospívající přirovnal ke Komenského škole hrou.

Kroužky „tvůrčí kybernetiky' pořádá VŠB-TUO pro školáky v Užhorodu od roku 2017.Zdroj: Deník/Jan Prokeš

„Nestačí jen hrát si a stavět, ale také chápat smysl dané věci. A když to zobecním, tak každý studijní obor by podle mě měl být založen na tom, že kromě pozorování je třeba věci chápat a dokázat je aplikovat. Starší děti si tak už dokážou sestavit třeba vlastní mobil a studenti na univerzitě i tzv. chytré křeslo, které má spoustu funkcí. Na první pohled se zdají být sice vágní. Je v nich ale velký potenciál v leteckém průmyslu. Chytré křeslo může mít kolem stovky funkcí, z nichž se použije třeba deset,“ pokračuje Josef Oriško, stojící vedle dvanáctiletého Saši, který si účast v kroužku velmi pochvaluje.

„Pro mladé kluky je to vizuálně zajímavé. Je jasné, že když odpoledne zrovna nehrají fotbal kvůli horšímu počasí, a na Ukrajině ještě pořád děti tráví hodně času venku, tak jsou pro ně tyto kurzy robotiky a techniky atraktivní. Velká většina rodin tady nemá šanci si takové stavebnice koupit. Jsou totiž dost drahé. A koneckonců je takovéto trávení odpoledne o dost lepší než třeba sezení u Facebooku,“ dodává Oriško.

 

Jánské Koupele (německy Bad Johannisbrunn), dříve také Melčské lázně, jsou bývalé lázně ležící severozápadně od Vítkova v okrese Opava, v rozsáhlých lesích při řece Moravici. Celý areál byl roku 2005 zapsán do seznamu kulturních památek České republiky. P
Smutný pohled na opuštěné lázně uprostřed lesů. Jánské Koupele dál chátrají

V Užhorodu letos navštěvovalo „kybernetické“ kroužky kolem čtyřiceti dětí, hlavně chlapců, ve skupinách zhruba po deseti. Jednu z nich vedla mladá učitelka Alisa Kochemba, podle které se nikdo z účastníků nenudil. „Velmi oblíbené jsou  třeba závody s roboty, které si sami žáci postaví. Naším hlavním cílem je ale naučit žáky programování robotů, případně i jednodušší elektrická mikroschémata. A na vysoké škole v tom mohou pokračovat na vyšší úrovni, “ zdůrazňuje Alisa.

Zhruba rok a půl vedl jeden z kroužků v Užhorodu také Vladislav Rašyvskij, který pochází z Kyjeva a dnes je posluchačem ostravské VŠB-TUO, kde studuje obor IT. „Děti ty sofistikované stavebnice baví. Baví je vymýšlet robota, který jede a zastaví centimetr od překážky nebo jede rovně po čáře. A to jim nenásilně otevírá dveře k náročnějším úkolům - jak spojit obvod, jakým způsobem vymyslet program, jak ho aplikovat…,“ podotýká Vladislav.

Kroužky „tvůrčí kybernetiky' pořádá VŠB-TUO pro školáky v Užhorodu od roku 2017.Zdroj: Deník/Jan Prokeš

Technická univerzita z Ostravy dala dosud do projektu, který funguje necelé dva roky, přes čtvrt milionu korun. Kurzy na Ukrajině prošlo zatím kolem 250 dětí a zapojila se do nich dvacítka lektorů – jak ukrajinských, tak českých. Kromě Užhorodu fungovaly kroužky také v Kyjevě, odkud se od září přesouvají do Charkova. A Oriškovo centrum právě usiluje o otevření dalších v gruzínském Kutaisi.

VŠB-TUO se snaží probouzet lásku k technicky orientovaným oborům u nejmladší generace i v samotném Česku. Od roku 2012 běží popularizační projekt Zlepši si techniku. Soustředí se na spolupráci se základními a středními školami a nabízí různé formy propagace od přednášek, přes exkurze, kroužky, program Tržiště nápadů, technické tábory atd., až po kurzy pro pedagogy. Univerzita také každý rok pořádá vlastní velký festival Art and Science pro školy a je národním koordinátorem Noci vědců.

Historický snímek ostravského Dolu Hlubina.
Seriál Deníku: Důl Hlubina se proměnil v kulturní čtvrť Ostravy

„Všechny aktivity jsou samozřejmě metodicky zpracované tak, aby žákům a studentům naše technické, přírodovědné a ekonomické obory představily formou zábavnou a zaujaly je. A navíc, aby pochopili, že jsou přirozenou součástí jejich života a možností pro jejich další profesní zaměření. Ze škol máme zpětnou vazbu, že naše aktivity velmi kvitují. Stejně tak i Statutární město Ostrava, protože díky podpoře technických oborů spolupracujeme na podpoře vzdělávání v našem městě a de facto i v celém kraji,“ upřesňuje za univerzitu tisková mluvčí Petra Halíková.