Zkušený včelař Jan Rajsigl svá včelstva chová ve Slezské Ostravě v úlech na zahradě u svého domku. Jak mi vysvětluje, včelám začíná nový rok už v polovině července.

„To totiž přichází období, ve kterém jim příroda moc nektaru už nenabízí. Proto je nutné začít včelstva přikrmovat. Používá se k tomu cukerný roztok. Ten se připraví tak, že se tři kilogramy cukru rozpustí ve dvou litrech vody," upřesňuje včelař a dodává, že zkušení chovatelé nechávají včelám i dostatečnou zásobu vlastního medu.

Podle něj je třeba včelám doplnit zásoby také proto, že se začínají líhnout dlouhověké včely, o které je třeba dobře pečovat. Ty totiž přežívají i zimu a vychovají i jarní generaci včel. Jak mi Jan Rajsigl ještě objasňuje, samy dlouhověké včely pak většinou uhynou v průběhu dubna následujícího roku.

Ilustrační foto.Zdroj: Deník/Lukáš Kaboň

Včelaři musejí podle něj také už v červenci sledovat pečlivě spad roztočů varroa a v případě většího výskytu jej musejí okamžitě začít likvidovat.

VČELY ZLODĚJKY

Miloslav Peroutka, člen republikového výboru Českého svazu včelařů, poznamenává, že současné období je provázeno také bojem o zásoby.

„Pokud silnější včelstvo objeví nějaké oslabené, tak je prostě vyloupí. Medné zásoby slabšího včelstva si odnese do svých úlů. Že je některé včelstvo slabší, to může být často způsobeno i tím, že je nemocné. Nejčastěji to bývá v případě nákazy varroázou. Takže pak si loupeživé včely odnesou do úlů nejen med, ale i nákazu," dodává Miloslav Peroutka.

Jak zároveň doplňuje, někdy se také stává, že na konci svého útoku se vyloupené včely automaticky přidají ke zlodějkám a odlétají s nimi k jejich úlu. Proces vyloupení úlu přitom trvá několik dnů.

„Včelaři často tvrdí, že včelstva, která loupí, tvoří takzvaně divoké včely. Nebývá to ale většinou pravda. Jde o včely, které normálně chovají jiní včelaři. Prvotní příčinou útoku bývá to, že některá včelstva jsou hlavně v důsledku chorob oslabená. Občas zaútočí na včelstva i vosy. Ty jsou větší bojovnice než včely," dodal Peroutka.

Letošní snůška medu Letošní snůška medu byla z celorepublikového pohledu podle Miloslava Peroutky lehce nadprůměrná. „To neznamená, že tomu tak bylo všude. Určitě jsou i oblasti, kde včelaři měli snůšku slabší," upřesnil.
Ostravský včelař Jan Rajsigl přiznal, že v případě jeho včelstev byla snůška mírně podprůměrná. Včelaři prodávají kilogram medu od 140 do 170 korun.