Většinu exponátů a součástí výstavy je totiž možné brát do rukou, pracovat s nimi – ať už jsou to jednotlivá vybavení pohádkové chaloupky, přichystané pohádkové kostýmy či cokoli jiného.
Dokonce je možné sklouznout se po skluzavce přímo z pařezové chaloupky nebo si vyzkoušet kouzlo a nástrahy dabování – což velmi často zkoušejí zejména rodiče a mnohdy jsou jejich úsměvy větší než ty dětské. Inu, výstava je to pro celou rodinu.
„Ty budeš Vochomůrka, já Sněhurka,“ rozděluje u kostýmů starší sestra Jolanka role sobě a bráchovi Matějovi. Kostýmů není bezpočet, navíc je na ně řada, tudíž je nutno přivírat oči a vzít za vděk i „zmutovanými“ pohádkami.
Na fotce se přesto vyjímají. Stejně jako rodiče (či vyzdvižené děti) vykukující ze zavěšených televizorů – jejich ratolesti tak poznávají poněkud „třidéčkovější“ rozměr předchůdců dnešních mnohapalcových led obrazovek.
První víkend se také nese v duchu doprovodného programu pro děti, které se tak kouzelnému světu pohádek mohou přiblížit i díky pomalovaným obličejům a papírovým čepicím na hlavách nebo si čas pod vysokými pecemi prodloužit díky spoustě další zábavy.
Trautenberk nezklame
Rodiče mezitím v klidu mohou nostalgicky zavzpomínat mnohdy i na své vlastní mládí a na to, které večerníčky se vysílaly tehdy. Připomenout si je mohou díky výběru TOP 50 večerníčkových příběhů v jedné části expozice nebo prostřednictvím abecedního seznamu v další části.
Patrně nikoho nepřekvapí, že primát drží Krkonošské pohádky s Ančou, Kubou, hajným, a lstivým Trautenberkem. „Celá rodina máme rádi přírodu, za nás proto jednoznačně vedou Méďové skvělého Václava Chaloupka. Jen škoda, že nikde v žebříčku nevidím Vydrýska nebo Pruhované kamarády,“ podotýká maminka Blanka, čímž jen potvrzuje, že příběhů rozdělených do sotva desetiminutových segmentů na každý večer je obrovská spousta. Dobrou noc!