„Pan Korolec je první polský ministr životního prostředí, který přijel do Ostravy diskutovat o tom, jak zlepšit ovzduší v regionu." Těmito slovy začal ministr životního prostředí Tomáš Chalupa tiskovou konferenci. Konala se bezprostředně po šesté schůzi česko-polské pracovní skupiny životního prostředí. Podle Chalupových slov to je vyvrcholení dosavadní dvouleté spolupráce.

„Množství znečištění, které posíláme do Polska a naopak, je za rok zhruba stejné. Jeho intenzita se akorát liší podle povětrnostních podmínek a ročního období. Zatímco z Polska k nám jde nejvíce zplodin v zimě, v létě je to zase opačně," řekl Deníku Chalupa.

Snaha nalézt společnou řeč stojí hlavně na informovanosti a inspiraci právními úpravami týkajícími se životního prostředí. I kvůli tomu byly sestaveny tři expertní týmy, které se mimo jiné budou zabývat společnou koordinací efektivního zacílení finančních prostředků Evropské unie, výměnou zkušeností a řešením vytápění domácností, včetně podpory centrálního zásobování teplem. „Česko-polská spolupráce v otázkách ovzduší je evropským vzorem," uvedl polský ministr Marcin Korolec. Dodal, že se v nejbližší době vynasnaží, aby podobné setkání na ministerské úrovni proběhlo i na polské straně.

Investice do výměny kotlů

Podle statistických měření mají během inverze nejvyšší podíl na znečištění právě lokální topeniště.

„Zatímco z dopravy a průmyslu jde během jednoho dne do vzduchu zhruba dvanáct tun nečistot, ze starých kotlů, kterých je v regionu zhruba padesát tisíc, jde kolem padesáti tun," komentoval ostravský primátor Petr Kajnar.

Popsal, že kdyby se do ekologických opatření v průmyslu investovalo pět miliard korun, klesne podíl nečistot ve vzduchu pouze o čtyři tuny.

„Kdybychom ale pětimiliardovou investici použili na výměnu všech starých kotlů, klesne znečištění z lokálních topenišť z padesáti na deset tun denně," uzavřel primátor.

Dodal, že tuto studii zaslal pro posouzení Vysoké škole báňské Technické univerzitě, zdravotnímu a hydrometeorologickému ústavu.