Pokud jsou některá ze striktně daných kritérií například teplota vyšší než 31 stupňů Celsia na větší části území či v nízkých polohách vyšší rychlost větru než 70 kilometrů v hodině překročena, vyhlásí pro danou oblast jeden ze tří výstražných stupňů upozorňujících na vznik možného nebezpečí. Nízký stupeň (žlutý), vysoký stupeň (oranžový) nebo extrémní stupeň nebezpečí (červený).

„Výstrahy vydává Centrální předpovědní pracoviště Českého hydrometeorologického ústavu v Praze. Minimálně dvakrát denně aktuální situaci vzájemně konzultujeme konferencemi, při kterých může kterékoliv regionální pracoviště navrhnout vydání výstrahy," přiblížil Roman Volný, vedoucí regionálního předpovědního pracoviště v Ostravě.

To samozřejmě platí i při nenadálých nebo rychle se vyvíjejících meteorologických jevech, jako jsou například bouřky. Zároveň dodal, že nejčastěji bývá vyhlašován nízký stupeň varování.

„To už je situace, kdy si myslíme, že nějaký projev počasí má potenciál způsobit škody na majetku, zdraví člověka nebo například zkomplikovat dopravu. V tomto směru nám velmi pomáhají informace o škodách, které od občanů sbírá Hasičský záchranný sbor v Integrovaném bezpečnostním centru v Ostravě. V online přenosu tady máme například data o zatopených sklepech, poškozených elektrických vedeních nebo také spadaných stromech. Tato zpětná vazba má pro meteorologa obrovský význam, protože tímto získává cenné informace, že například bouře již skutečně má potenciál působit škody a je nebezpečná," vysvětlil Volný.

Extrémy na horách

Výstraha extrémního stupně nebezpečí byla naposledy vydána v závěru loňského roku pro hřebenové partie Beskyd a Jeseníků. Nárazový vítr zde dosahoval více než 140 kilometrů v hodině.

„Při těchto situacích se nám stává, že často volají lidé, protože je zajímá, jestli výstraha zahrnuje i jejich lokalitu. Například vítr náleží k velmi proměnlivým meteorologickým prvkům, ale vcelku přesně dokážeme odhadnout, jestli je dané místo ohroženo, či nikoliv," řekl Deníku Roman Volný z ČHMÚ.

Podle něj ale může být obtížné se výstrahami meteorologů a hydrologů zkratkovitě řídit bez dalšího přemýšlení a používaní i „zdravého rozumu", některé situace mohou být i záměrně podceněny lehkovážnými nebo nezodpovědnými lidmi.

„Býváme poměrně často kritizováni za to, že téměř pořád před něčím varujeme jednou je to sněžení, pak silný vítr, v létě bouřky a povodně, v zimě zase smogové situace. Kritéria nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů jsou ale nastavena tak, že při výstrahách opravdu hrozí potenciální nebezpečí, každoročně zaznamenáme celou řadu problémových situací, v některých případech i hodně závažných ovlivňujících majetky a životy spousty lidí," uzavřel vedoucí regionálního předpovědního pracoviště v Ostravě.

Čím hrozí počasí?

Meteorologové v regionálních předpovědních stanicích kontrolují osm projevů počasí, na která může být vydáno varování:

1 teplota

2 vítr

3 sníh (síla sněžení, množství napadaného sněhu)

4 námraza

5 bouřka

6 déšť

7 povodeň

8 požáry

Například pro vyhlášení prvního stupně nebezpečí před vysokými teplotami musí být na více než padesáti procentech daného území více než 31 stupňů Celsia. Pro varování před silným větrem zase musí vítr foukat v běžných polohách více než sedmdesátikilometrovou rychlostí, nebo ve vrcholových polohách více než 110kilometrovou rychlostí. Námrazové jevy se zase dělí na ledovku, náledí a námrazu. Ledovka je průvodním jevem mrznoucího deště nebo mrholení. Náledí je ledová vrstva pokrývající zemský povrch, která vzniká postupným mrznutím. Námraza zase vzniká zmrznutím drobných kapek mlhy nebo oblaků při jejich styku s povrchem země nebo objektů a předmětů o teplotě pod bodem mrazu.