Novela už zmíněné vyhlášky totiž změnila některé parametry, podle kterých se celkový účet za vytápění v domě rozděluje mezi jednotlivé byty. Cílem vyhlášky bylo podle jejích autorů co možná nejspravedlivější rozúčtování nákladů a srovnatelné podmínky tepelné pohody ve všech bytech.

CO TO ZAS VYMYSLELI…

Nová vyhláška se pranic nezamlouvá 70leté paní Ludmile z ostravského sídliště.

„Jako každá změna je to k horšímu. Dříve jsem šetřila, a vraceli mi. Někdy i několik stovek. Je pravda, že bydlím v prostředním bytě, takže nějaké to teplo asi přiberu od sousedů. Že bych ale škrtila topení nějak přehnaně, to si nemyslím. Při loňském vyúčtování vypočítali, že mám doplácet sto korun. Už teď se obávám toho vyúčtování, co mi má přijít každým dnem,“ obává se paní Ludmila.

NĚKDO VYDĚLÁ

Další žena, která bydlí ve stejném domě, se svěřuje se svou zkušeností až poté, co paní Ludmila zavírá dveře svého bytu.

„Já si nestěžuju. Měla jsem přeplatek. Necelé dvě stovky, ale i ty jsou dobré. Když se mě ale sousedé ptají, tak se s tím přeplatkem moc nechlubím. Lidé závidí i nos mezi očima,“ dodává žena tichým hlasem.

Předsedkyně Sdružení obrany spotřebitelů Moravy a Slezska Marcela Reichelová říká, že na otázky týkající se zmíněného vyúčtování odpovídali lidem už v loňském roce.

„Počty lidí, kteří si přišli postěžovat na vyúčtování služeb spojených s užíváním bytu, nás překvapily. Stěžovatelé často argumentovali tím, že určitě nespotřebovali více tepla ani teplé vody než v předchozích letech. Místo přeplatku jim ale došlo vyúčtování, podle kterého měli nedoplatek. Tak jsme jim vysvětlovali, že k tomu došlo zřejmě kvůli změnám v pravidlech rozúčtování a že je nikdo neošidil,“ vysvětlila šéfka obránců spotřebitelů Marcela Reichelová.

CHCETE VYÚČTOVÁNÍ REKLAMOVAT? NEOTÁLEJTE
Každý nájemník, člen bytového družstva či vlastník bytové jednotky by měl obdržet od poskytovatele vyúčtování služeb spojených s bydlením za uplynulé období do konce dubna. V průběhu tohoto měsíce se tak lidé dozvědí, jak se jim dařilo či nedařilo hospodařit s teplem, vodou, ale také například s elektřinou ve společných prostorách.

„Zatímco drtivá většina spotřebitelů ví, že vady zboží mohou reklamovat po dobu dvou let, už ne každému je známo, že pro reklamaci různých vyúčtování platí odlišné lhůty. Počátek a délku zúčtovacího období zpravidla určuje poskytovatel služeb, přičemž období může být maximálně v délce dvanáct měsíců. Nejčastěji se jedná o kalendářní rok, a protože vyúčtování musí přijít nejpozději do čtyř měsíců od skončení předchozího období, bývá konečným termínem zpravidla konec dubna,“ vysvětluje Marcela Reichelová a dodává: „Než obdržíme konečné vyúčtování, musí být nejprve určen náš podíl na celkových nákladech služeb v rámci bytového domu. Tomuto procesu se říká rozúčtování. Když je stanoven náš podíl, porovná se se zálohami, které jsme během roku uhradili, a je vyčíslen rozdíl.“

Pak je nájemníkům vyúčtován buď nedoplatek, nebo v opačném případě je poskytovatel povinen vrátit část záloh jako přeplatek.

„Pokud s obdrženým vyúčtováním nesouhlasíme, máme právo u poskytovatele uplatnit takzvané námitky proti vyúčtování. Případné námitky ke způsobu a obsahu vyúčtování je nutné předložit poskytovateli služeb neprodleně, nejpozději do třiceti dnů ode dne doručení vyúčtování. Odpověď na naše námitky (reklamaci) bychom měli dostat rovněž nejpozději do 30 dnů,“ upozorňuje Marcela Reichelová.