Historie předchůdce frýdeckého zooparku spadá do počátku 60. let 19. století. V roce 1863 se ve Frýdku usadil židovský obchodník Filip Landsberger, původem z Haliče. Využil vysoké poptávky po výrobcích zdejších soukeníků a tkalců a založil jednu z prvních řízených manufaktur na zpracovávání textilu.

Za centrum svého podnikatelského úspěchu si vybral bývalý hospodářský areál tzv. Podzámecké obce, původního hospodářského zázemí frýdeckého zámku s mlýnem a valchou. Zde vybudoval malou manufakturu, z níž později expandoval výrobou i do jiných částí města Frýdku. Areálem procházel starý vodní příkop, který poháněl vodní kola a turbíny textilek.

Ve zdejším areálu v blízkosti továrních budov si rodina Landsbergerů nechala vystavět rezidenční sídlo v podobě výstavné novorenesanční vily včetně vzorného parku. Ten byl dokončen snad kolem roku 1890, za Adolfa Landsbergera. V parku, který dosáhl rozlohy 5,8 hektaru, bylo vysázeno mnoho domácích i exotických dřevin a květin. Chodníky a cestičky mezi záhony byly vysypány ozdobnou barevnou drtí a plochy doplňovaly okrasné nádoby s květinami.

ÚPADEK AREÁLU NASTAL S 2. SVĚTOVOU VÁLKOU

Nejnáročnější úpravy byly realizovány u jižního okraje areálu, bylo zde vlastní jádro parku. Park byl opravdu reprezentační a podobal se malému zámeckému parku. Chodníky v této části parku byly vysypány barevnou drtí a v parku byly umístěny okrasné nádoby s květinami. Bylo zde vysázeno velké množství domácích i cizokrajných dřevin. Uprostřed bylo jezírko s dvěma zálivy. Přes jednu úžinu vedl i mostek, jehož tvar byl inspirován japonským zahradním uměním.

Podél celé severní strany jezírka byla velká pergola s popínavými rostlinami a pod ní posezení. Parkem vedlo několik okružních pískovaných cestiček. Jezírko prý obýval párek labutí a sloužil i k jízdě na lodičkách a občas i ke koupání rodiny majitelů.

Zoopark se stal oblíbeným výletním místem nejen pro obyvatele Frýdku-Místku.

S příchodem 2. světové války nastal úpadek areálu. Landsbergerům byl jako Židům veškerý majetek včetně továren i vily zabaven. Po válce připadl komplex továrních budov, parku a vily jako německý majetek (původně Němci zkonfiskovaný židovským majitelům) československému státu a v roce 1946 začleněn do majetku národního podniku Slezan. Areál vily s parkem a provozními budovami byl označen jako Slezan – ředitelství.

Údržba továrníkova parku nebyla v centru pozornosti vedení textilní továrny, a tak zahrada pozvolna pustla a i její vybavení chátralo. Ani v této době se nestal veřejným parkem a byl stále oplocen jako součást areálu ředitelství textilky. Účelovým využíváním byla postižena především ředitelská vila, jejíž vybavení a interiér značně utrpěl.

FUNGOVÁNÍ STÁLO HLAVNĚ NA DOBROVOLNÍCÍCH

Na základě iniciativy skupiny nadšenců pod vedením Františka Habrnala byl dne 1. května 1960 v jižní části parku otevřen zoopark o výměře necelé dva hektary, zbytek bývalé zahrady byl udržován minimálně, jen jako pouhý doplněk výrobních a administrativních budov textilní továrny.

Velkou zásluhu na otevření frýdeckomístecké zoologické zahrady měla tehdejší vedení Slezanu Frýdek-Místek, vedení Závodního klubu ROH n.p. Slezan a velkou podporu poskytla tehdejší rada městského národního výboru, která rozvoj parku zajišťovala v rámci „Akce Z“. Fungování zooparku však stálo především na dobrovolné práci nadšenců a milovníků zvířat. Záslužná byla i osvětová činnost mezi mládeží.

V posledních letech se do oživení myšlenky zooparku pustili nadšenci, kteří díky spolupráci se Slezanem a nástupnickou společností i městem a díky výrazné dobrovolnické činnosti postupně zvelebují areál.