Kliknutím zvětšíteNakolik stojí za místním nekvalitním ovzduším právě polský vzduch, ukáže speciální projekt, jehož hlavním partnerem je Fakulta metalurgie a materiálového inženýrství (FMMI) VŠB-TUO. V březnu začalo ostré měření znečištění ovzduší na monitorovací stanici, která je umístěna na těžní věži bývalého Dolu František v Horní Suché ve výšce téměř devadesát metrů.
Cílem společného česko-polského projektu, který je spolufinancován z Evropského fondu pro regionální rozvoj, je podle jeho autorů identifikovat původ, množství a směr znečištění přenášeného přes hranice.
Vzorky FMMI průběžně posílá k dalšímu testování do Spojeného ústavu jaderných výzkumů v ruské Dubně. Výsledky budou známy na jaře roku 2020.
Součástí projektu bude i bezplatná mobilní aplikace. „Zjednodušeně řečeno bude ukazovat, kolik znečištění v daný den proudí od nás do Polska a naopak,“ řekl vedoucí projektu, Petr Jančík Z FMMI.
Země zamořená prachem
Nejvíce smogových situací bylo loni – už tradičně – vyhlášeno na Ostravsku. Díky novým pravidlům jsou lidé alespoň lépe a rychleji varováni před nebezpečím.
Stačilo, aby se zpřísnila pravidla, a hned bylo v loňském roce vyhlášeno mnohem více smogových situací kvůli jemnému polétavému prachu než v letech předchozích.
Například v nejhůře postižené aglomeraci Ostrava, Karviná a Frýdek-Místek trvala loni smogová situace v součtu skoro 32 dní. Průměr za léta 2013 až 2016 přitom činil 11 dní ročně, vyplývá z výpočtu projektu Česko v datech. Podobné je to prakticky v celé zemi.
Dřívější varování
Ale pozor: čísla neznamenají, že by se z roku na rok dramaticky zhoršila situace a lidé by najednou dýchali mnohem „horší“ vzduch. Jen jsou díky novému znění zákona o ochraně ovzduší lépe varováni, když je pohyb venku zdraví škodlivý.
„Nejvýraznější změnu doznalo vyhlašování smogových situací a regulací pro suspendované částice PM10, které byly podle starých pravidel často vyhlašovány i s více než dvoudenním zpožděním,“ píší hydrometeorologové na webu ČHMÚ. „Stará pravidla tak nesloužila k včasnému informování veřejnosti,“ dodávají.
Smogové situace se v Česku, na Moravě a ve Slezsku nejčastěji vyhlašují právě kvůli vysokým koncentracím polétavého prachu – a to když alespoň na polovině měřicích stanic v některé oblasti překoná dvanáctihodinový průměr škodlivin danou hranici a v horizontu 24 hodin se nepředpokládá jeho pokles.
Jak zabíjí?
Nebezpečný prach se podepisuje i na životech Čechů. Předloni kvůli němu předčasně zemřelo zhruba 4000 lidí, odhaduje Státní zdravotní ústav.
Jde především o obyvatele měst s hustou dopravou, která navíc leží v průmyslových oblastech. Hlavním zdrojem jemného prachu v ovzduší ČR jsou domácí uhelné kotle. Hned za nimi je zemědělství, následuje průmysl a doprava.
Při dlouhodobém působení mají nebezpečné aerosolové částice za následek vyšší úmrtnost na choroby srdečně cévní a respirační, včetně rakoviny plic. I podle Světové banky je špatné ovzduší čtvrtým nejčastějším důvodem pro zbytečná úmrtí – o jednu příčku výše je cigaretový kouř.
36
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
