Vánočními dárky se lidé obdarovávají odedávna, první zmínky o o darech se objevují už ve starověkém Římě, dělo se tak o Saturnáliích koncem prosince. Nedílnou součástí Vánoc se však dárky staly až v polovině 19. století. V Opavě to bylo o deset let dříve než v Moravské Ostravě.

DARY PRAVÉ I NEPRAVÉ

Ve šlechtických domech obdarovávalo panstvo služebnictvo a měšťané je napodobovali. Ti z Moravské Ostravy dávali dárky nejen členům rodiny. Domácí chasa například dostávala ošacení nebo malou finanční částkou na přilepšení k celoroční mzdě. Dárky se dávaly také žebrákům nebo chudým pocestným, kteří o Vánocích prosili o jídlo. Je zajímavé, že v Bibli se o dárcích mnoho nedočteme. Nicméně se tento zvyk rozšířil od šlechty do rodin úředníků, obchodníků, řemeslníků a nakonec i havířů a hutníků

Nejčastějším dárkem byly věci praktické, zvláště ošacení, boty, čepice. Ostatně, teprve v roce 1907 se pod stromečkem začaly objevovat hračky. Předtím je rodiče vyráběli sami, tatínek vyřezal dřevěného koníčka, maminka ušila hadrovou panenku. Na přelomu 19. a 20. století se dětem v Ostravě kupovaly jako dárky brusle, figurky zvířátek, cínoví vojáčci, šavličky.

Je zajímavé, že v roce 1900 bylo Moravské Ostravě 30 tisíc obyvatel, z toho 4400 negramotných mužů a 3200 negramotných žen. Přesto se zde hojně dávaly dětem jako dárky potřeby do školy, pastelky, tužky a pera, dřevěné pouzdro na psací potřeby, školní brašny.

Pro dívky byly žádané i malé necky s miniatruní dřevěnou valchou, dřevěné nádobíčko, kverlačky, hrnečky a talíře pro malé kuchařinky, jak pravil inzerát. Anebo dečky s předtiskem, bavlnkami a jehelníčkem vhodné k vyšívání. Kluci dostávali zbraně, třeba šavle, dřevěné kanony, pušku, malý vozík, dřevěného koníka, případně káču. Ostravský spolek Dobromila byl před první světovou válkou horlivý v získávání darů pro dívky z chudých rodin: ponožky, límce, rukávníky, chránítka na uši, šátky, vlněné rukavice, zástěrky a čepičky.

Knihkupec Pospíšil daroval k Vánocům jedné ze škol různé potřeby ke psaní a kreslení. V sále hotelu U koule v Mariánských Horách se konával vánoční prodej zboží místních řemeslníků. Zájem byl obrovský. K dostání byly i dárky „pod rukou“, například falešné léky na silikózu, tabák pašovaný ze Slovenska, cukerín a líh tajně přenášený z Pruska.

PRO DĚTI I DOSPĚLÉ

Vánoce na konci dvacátých let minulého století byly ve znamení mrazů, takže na odbyt šla kamna. Pokud jde o hračky a „předměty ku sportování vhodné“, byl zájem o sáňky, brusle na klíček „systému Columbus“ a lyže, dále kopací míče.

Poprvé se prodávaly stavebnice, a to od obyčejných kostek až po kovové, autíčka dřevěná i z plechu, motocykly, lokomotivy a letadla. Žádaným a notně drahým dárkem pro muže byl v té době rádiový přijímač, pro ženy šicí stroj. V této době také začíná rozsáhlejší nabídka elektrospotřebičů, zejména vařičů a „trvanlivých žárovek Osram“.

Pokud jde o rodiny hornické, dávaly dětem pod stromeček hlavně oblečení, nejčastěji boty, dále pak potřeby do školy, jako pastelky a barvičky, někteří dokonce i „automatické plnicí pero americké“.

V době první republiky byly u chlapců oblíbené stavebnice, autíčka, lokomotivy a letadla. V Moravské Ostravě se objevila před Vánocemi 1930 dětská kola, prodalo se ovšem jediné, koupil ho zlatník Isidor Schwarz.