„Poprvé jsem se s cukrovkou setkala už když jsem byla těhotná s první dcerou. Bylo mi tehdy hodně špatně a testy u mě prokázaly zvýšenou hladinu cukru v krvi, a tedy tak zvanou těhotenskou cukrovku. Od té doby jsem chodila pravidelně každých půl roku na prohlídky k diabetologovi. Výsledky byly naštěstí dlouho v pořádku," vypráví Marta.

Změna nastala, když ji propustili ze zaměstnání, kde jsem pracovala jako švadlena. "Rozhodla jsem se pro velkou změnu a otevřela si vlastní obchod. V tomto období jsem byla hodně ve stresu, což u mě cukrovku, tentokrát už skutečnou cukrovku 2. typu, pravděpodobně rozjelo," vzpomíná.

Počty

Cukrovka je v České republice jedním z nejčastějších onemocnění.

Počet diabetiků stále stoupá a v současné době se toto onemocnění týká každého desátého člověka.

S diabetem se léčí více než milion lidí.

V roce 2030 u nás bude podle předpokladů až 1,3 milionu diabetiků (především 2. typu).

Lékař, k němuž chodila, se s ní ale moc nebavil. "Neřekl mi například, že diabetikům hrozí častěji infarkt a mrtvice. Pak jsem to prožila na vlastní kůži. Tehdy jsem měla narozeniny a dopoledne jsme se zúčastnili s manželem a kamarády taneční soutěže pro starší věkovou kategorii. Po skvělé večeři jsem ale místo do postele jela do nemocnice, kde mi diagnostikovali infarkt. To bylo před devíti lety," řekla Marta. 

"Od té doby se ještě víc snažím dodržovat to, co mi lékaři radí. Nemám problém jíst zdravě, ale na co musím hodně myslet, je pravidelnost. Možná právě nepravidelnost byla důvodem, proč jsem i přes dodržování zdravého jídelníčku, ve kterém hřeším opravdu jen občas, pomalu postupně přibírala na váze. Toho si všimla i moje diabetoložka. Proto jsme se domluvily na tom, že mi předepíše nové léky v injekčním peru, takzvané GLP-1. Ty nejen, že pomáhají udržovat hladinu cukru v krvi, ale také se po nich hubne, a hlavně snižují riziko dalšího infarktu nebo mrtvice. Lék jsem přidala k tomu, co jsem již brala. A nejen, že jsem přestala přibírat, ale začala jsem hubnout. Cítím se teď lépe a snížila se mi glykémie. Jen je mi líto, že jsem o tom nevěděla dříve. Možná, že by se zabránilo i prvnímu infarktu," vypráví. 

Dlouhá léta sportovně tančila. "Dostala jsem se k tomu až jako dospělá, spolu s manželem. Diabetes mi v tancování nezabránil, ale úraz kolene z Mistrovství SR bohužel ano. To ale neznamená, že jen sedím doma. Mám hodně práce a o víkendu jezdíme s manželem na chatu, kde je stále co dělat. Snažím se neztrácet optimismus a léčbu beru vážně. Změny v jídelníčku a léčbě zvládnu držet dlouhodobě. A to je přesně to, co jsem potřebovala,“ dodala.

Názor odborníka

Diabetoložka MUDr. Eva Račická (místopředsedkyně České diabetologické společnosti)

Vedle genetických předpokladů přispívá k vývoji diabetu mellitu životní styl, který se velmi liší od života našich předků. Objevily se rizikové faktory, jako nezdravý způsob stravování s nadměrným příjmem energie, zejména tuků, přidaného cukru, zvýšila se konzumace alkoholu. Život populace také ovlivňuje kouření. Je vhodné připomenout i narůstající stres ze současného mediálního tlaku či zahlcenost stresujícími informacemi. 

Nové léky a technologie postavené na vědeckých základech – poznatcích o patofyziologii diabetu – odstranily mnohé překážky z denního života diabetiků a umožňují jim zařadit se na mnohé pracovní pozice, které dříve vykonávat nemohli nebo s omezením a obtížemi. V posledních zhruba 10 letech byly postupně do léčby diabetu mellitus 2. typu zařazeny léky, které jsou označovány jako analoga GLP-1 receptoru, z nichž ty nejnovější a nejvíce účinné jsou aplikovány 1x týdně.

Pro úplnost bychom měli sdělit, že novou skupinu léků také představují tablety s glifloziny, dále máme nové inzuliny – analoga – s vylepšenými vlastnostmi a lepší kvalitou podávání. Máme také nové technologie, které mohou dobře podporovat např. podávání nových inzulinů.

Informace o nemoci

* Diabetes o sobě může dát vědět pocitem žízně, hubnutím i při normální chuti k jídlu, častým močením, sklonem k infekcím i únavou.

* U některých pacientů se mohou objevit kvůli nestálé koncentraci glukózy v krvi záchvaty „vlčího“ hladu.

* Vysoká koncentrace glukózy v krvi (tzv. hyperglykemie) vede k častému výskytu pozdních komplikací, například k srdečně-cévním onemocněním, jako je infarkt nebo cévní mozková příhoda, neuropatii (postižení nervů a ztrátě citlivosti zejména dolních končetin), postižení očí nebo ledvin.

* Může také docházet k porušení celistvosti kůže a ke vzniku vředů, zejména na nohou.

* Díky moderní léčbě se diabetici dožívají srovnatelného věku jako zbytek populace, tedy 79 let.

Tipy pro zdraví

Ženy s diabetem mají troj- až čtyřnásobně vyšší pravděpodobnost vzniku srdečních chorob než zdravé ženy. Je to dokonce vyšší procento než u mužů se stejnou nemocí. Z toho důvodu je důležité upravit životní styl a snažit se být aktivní a jíst zdravě, čímž snížíte riziko.

Ve stravě by neměla chybět vláknina, kterou řada lidí opomíjí a tělu často chybí. Dospělý člověk by měl denně sníst až 30 gramů vlákniny. Dělí se na rozpustnou, kterou najdeme zejména v ovoci, luštěninách a bramborách. Částečně se štěpí v tenkém střevě a působí jako prebiotikum.

Nerozpustná vláknina je zastoupena v zelenině, ořeších, semínkách nebo celozrnném pečivu a zlepšuje peristaltiku střev, čímž urychluje průchod stravy zažívacím traktem a napomáhá k vyprazdňování. Navíc také pročišťuje střeva, tudíž funguje jako prevence dalších civilizačních chorob, například rakoviny tlustého střeva.