V úterý pokračovaly výslechy dalších z desítek svědků. Jejich jména nejsou až tak důležitá, spíše detaily tohoto výnosného systému půjček a rychlého bezpracného zhodnocení.

Když se soudce Miloslav Studnička ptal poškozených, kolik obžalované ženě svěřili, někteří to často ani nevěděli přesně. A to se mluví o stovkách tisíc až milionech korun v hotovosti.

Například bývalý karvinský podnikatel svěřil v roce 2009 Kristině Mrózkové sedm milionů korun. Údajně v hotovosti. „Pár let předtím jsem prodal firmu, takže jsem hotovost měl," pronesl u soudu.

Další „vkladatel", muž z Třince, svěřil „bankéřce" devět a půl milionu korun, které prý sesbíral od známých, příbuzných nebo i kamarádů z Polska. Evidenci, kolik získal na úrocích, které se u „banky Mrózková" vyplácely měsíčně a nebyly nižší než 5 procent, si prý nevedl. U vysokých vkladů klidně 10 až 14 procent.

Dnes nemá nic a u soudu uplatňuje škodu devět a půl milionu korun. Jak to, že jen tak, jen oproti směnce, někomu svěřil tolik peněz?

„S paní Mrózkovou se znám od dětství. Říkal jsem si, že by mě přece nepodvedla. Všechno fungovalo, několik let se zisky vyplácely pravidelně a bez problémů. Neměl jsem důvod jí nevěřit," vysvětloval Martin Tesarčík soudu své pohnutky.

Bezprostředně se přitom při proslovu obracel na přítomnou obžalovanou a soucitně ji přesvědčoval, že jejich dlouholeté přátelství tímto neutrpělo.

Pohádkové úroky

„Banka" Kristiny Mrózkové začala fungovat někdy v roce 2004 a o klienty neměla nouzi. Ti, kdo se přesvědčili, že to skutečně funguje a své vložené peníze rychle a hlavně výhodně zhodnotí, rychle přibývali. Nejlepší reklamou byly zkušenosti prvních vkladatelů a jejich prvotřídní reference.

Těšínská „bankéřka", která se v minulosti živila jako vedoucí českotěšínského hotelu Piast, majitelka směnárny a pak také jako dealerka kosmetických výrobků, měla skvělou pověst, takže jí lidé z Těšínska, Třinecka, ale i Karviné a Havířovska ochotně svěřovali své peníze, které našetřili, zdědili, půjčili od příbuzných a známých.

Mnozí ale také přiznali, že své statisícové vklady dávali dohromady z půjček u bank, úvěrů, rušili ale také životní pojistky nebo stavební spoření svá i svých dětí.

Konec musel přijít

Tři svědkové vypovídat odmítli. Někteří z těch, jež soudu přednesli, jak se do systému, který soudce Miloslav Studnička bez váhání nazval „letadlem", dostali, se projevili jako finanční negramotové, když ani neuměli rozlišit, co je investice a co zhodnocení.

Ne všichni však byli takoví prosťáčci, aby si neuměli spočítat, že systém nebude fungovat věčně a jednoho dne zkolabuje. To se stalo k srpnu 2009, kdy už Mrázková neměla z čeho vyplácet úroky a sama lidem řekla, že žádné peníze nemá a ať na ni podají trestní oznámení.

A tak se také stalo. Bankéřka skončila na několik měsíců ve vazbě. Ovšem dnes se soudem spolupracuje a při přelíčení koriguje výpovědi poškozených, zejména pokud jde o výše vkladů.

Někteří totiž už zřejmě zapomněli, že jí svěřili peníze už dříve, než při podání vysvětlení na policii uvedli. A dnes se k nim neznají.

„Od jisté doby jsem si pečlivě vedla záznamy o vkladech. Ty jsem samozřejmě předala policii," říká třiašedesátiletá žena.

Soudce zmožen kontroverzními výpočty úroků a v záplavě částek, jež ten který poškozený nárokuje, konstatoval, že v tom je chaos, ve kterém se nikdo nevyzná. Řada poškozených totiž sumy, které dala obžalované na zhodnocení, sesbírala od známých a těm pak vyplácela jejich zhodnocené podíly.

Pomoc, nebo podvod?

Obžalovaná už na začátku procesu, který začal loni v červnu, prohlásila, že se cítí vinna a je jí všeho líto.

„Chtěla jsme lidem pomáhat," zdůvodnila své jednání. Deníku odmítla svoji kauzu jakkoli komentovat.

Žalobce to však označuje za podvod. Mimo jiné proto, že žena neměla k tomuto druhu podnikání příslušné oprávnění. Podle státní zástupkyně jde samozřejmě o trest pro podvodnici, ale také o to, aby se lidem zpětně zdanili zisky, které evidentně měli. „Poškození už jsou potrestaní, ty peníze jsou nedobytné. Některým navíc finanční úřady vyměřily daňové nedoplatky," uvedla státní zástupkyně.