Podle hasičů se nebezpečí pojí například se skladováním a manipulací hořlavých kapalin, se kterými se lidé běžně setkávají. „Málokdo ví, že vysoce hořlavé kapaliny první třídy nebezpečnosti - například benzin, aceton nebo metanol - mají teplotu vzplanutí nižší než 21 stupňů Celsia. To znamená, že již při této relativně nízké teplotě se z kapaliny uvolní tolik par, že se vytvoří zapalitelná směs se vzduchem. Pak stačí pouze neopatrné zacházení se zdrojem otevřeného ohně - například zapálit si v blízkosti cigaretu - a začne hořet,“ uvedl mluvčí generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR Petr Kopáček.

Nebezpečné jsou v těchto dnech podle něj hořlavé kapaliny jako nafta, benzin, petrolej, aceton, metanol, toluen, líh, či různé barvy, laky, ředidla, oleje, lepidla. Tyto hořlavé kapaliny by lidé neměli nevystavovat slunci a vůbec vysokým teplotám, protože tím zvýší riziko vzplanutí a následného požáru. Lidé často nevědí, že v jednotlivých a řadových garážích mohou ukládat nejvýše čtyřicet litrů pohonných hmot pro osobní automobily a 80 litrů pohonných hmot pro nákladní automobily v nerozbitných přenosných obalech a nejvýše dvacet litrů olejů na jedno stání. V hromadných garážích se pohonné hmoty ani oleje neukládají, s výjimkou provozních náplní a záložního paliva, které jsou součástí vozidel.

Problematický může být v těchto horkých dnech také plynový zapalovač zapomenutý ve sluncem rozpáleném autě, kde se z něj stává časovaná bomba. Hasiči už letos evidují takové případy. Pozor by si lidé měli dávat také na zacházení s plynovými spotřebiči, jako například přenosnými propanbutanovými vařiči. „Ty by neměly být vystaveny vysokým teplotám a nadměrným tlakům, jinak znamenají značné riziko,“ dodal mluvčí hasičů. Pozor by si měli dát lidé také při skladování látek, které mají sklon k samovznícení. Patří mezi ně seno, uhlí nebo bavlna. Je potřeba u nich zajistit dostatečné odvětrávání a dávat pozor na jeho přílišné zahřátí.