Žena prozradila, že kolem kravína v Čeladné chodí poměrně často. „Proto jsem přesvědčena, že se tady zaměstnanci chovají k telátkům takovým způsobem, že je vlastně týrají. Naposledy jsem šla se svou rodinou okolo prvního ledna. Když jsem viděla, jak je mají venku ustájena, nechtěla jsem věřit svým očím. Každé se za velkého mrazu tísnilo v malé dřevěné budce, takže se ani nemohlo pohybovat. Pro všechna tam byl jen jeden kýbl,“ postěžovala si Marcela Janáková se slzami v očích. Podle ní by tak malá telata měla být u svých matek v kravíně.

„Byla z toho úplně vystresovaná, navíc některým trčela i žebra. Proto se domnívám, že už tady v minulosti nejspíše i několik uhynulo. Přece pro chov dobytka existují normy, které ten majitel podle mě evidentně porušuje. Zaslechla jsem, že ty kravičky ani nikdy nepustil ven na louku, aby se napásly,“ zlobila se Marcela Janáková.

Redaktor se rozhodl osobně kravín navštívit a zkontaktovat i vedoucího společnosti Gajďák Jiřího Kowalika, aniž by mu o tom dával dopředu vědět. Kromě majitele se v kravíně nacházelo i několik zaměstnanců, kteří ustájeným kravkám právě dávali potravu. Na stížnosti jednatel Jiří Kowalik, který v tomto oboru podniká už od roku 1994, reagoval ve své kanceláři následovně: „S tou stěžovatelkou, která této profesi vůbec nerozumí, mám opravdu problémy. Aniž by si od nás nechala vysvětlit, že rozhodně nikdo z nás tady v žádném případě krávy a telata netýrá, opakovaně mi sprostě nadala do hovad. Pravidelně k nám na kontroly dochází zástupci Státní veterinární správy a nikdy nám nevyčetli, že bychom se o zvířata špatně starali. To samozřejmě můžu doložit i záznamy, které si archivujeme.“

Dále dodal, že není ani pravda, že zvířata nepouštěl ven. „Louky kolem kravín mám pronajaté. Pokud je vhodné počasí, samozřejmě je na pastvu vyvádíme, což dotyčná paní bohužel nikdy na vlastní oči neviděla. Raději nás bude bezdůvodně pomlouvat a kritizovat,“ prohlásil Kowalik.

Technický poradce Lubomír Bechný v oboru zemědělství a výživy následně novináře provedl celým areálem a ukázal mu i tolik kritizované venkovní boxy.

„Telátko od matek odebíráme do šesti hodin po porodu osušené, napojené mlezivem od matky a dáváme do individuálního venkovního kotce. Tele si po narození vytváří vlastní termoregulační systém, čímž se stává odolnější proti vnějším vlivům. Telata odchovaná v teple a vlhku jsou naopak náchylnější k nemocem a častěji hynou. Dále vzniká mezi teletem, které by zůstalo u matky, citová vazba, takže pozdějším odebráním by vedlo jen ke stresu,“ technický poradce Lubomír Bechný s tím, že při technologii ustájení a dojení je ani není možné ponechávat u matek, neboť ta jsou vrácena zpátky do stáda. „Kromě toho individuální venkovní kotce pro narozená telata máme rozměrově naddimenzovány oproti minimálním rozměrům uvedených v zákoně č 312/2008 sb. a příslušných vyhláškách. I stáj máme vybavenou nejmodernější technologií, například i dojícím automatem Lely Astronaut. Krávy tak mají absolutní svobodu rozhodování, kdy se nechají podojit. Proto o nějakém týrání z naší strany nemůže být vůbec řeč,“ ohradil se proti nařčení Lubomír Bechný.