Strojvedoucí Zdeněk Janoušek 16. února tohoto roku nerespektoval návěstidlo „Stůj“ a vjel na úsek trati, po které jela právě druhá souprava. Při následné srážce dvou osobních vlaků poblíž železniční stanice v Paskově bylo zraněno šestapadesát cestujících, z toho tři těžce.

Rozsudek zazněl poté, co soudce přečetl jména všech zraněných cestujících. Zdeněk Janoušek se podle senátu dopustil trestného činu obecného ohrožení, za který dostal tři roky s podmíněným odkladem na pět let s dohledem. Zároveň mu po dobu šesti let a šesti měsíců zakázal vykonávat funkci strojvedoucího.

Janoušek si po poradě se svým obhájcem ponechal lhůtu pro případné odvolání. Stejně se zachoval i státní zástupce. K vynesenému trestu se Janoušek nechtěl vyjadřovat. „Nezlobte se, ale nebudu to nijak komentovat,“ prohlásil při odchodu ze soudní síně. Jeho obhájce Miroslav Kováč už byl sdílnější. „Pro obžalovaného je samozřejmě vždy lepší podmíněný trest, jenže na druhou stranu jsme chtěli během procesu dosáhnout toho, aby jedna z osob nebyla považována za těžce zraněnou. Navíc si stojíme za tím, že pokud by na nádraží byl strojvedoucí, nehoda by se vůbec nestala,“ zamyslel se obhájce Miroslav Kováč.

Soud přihlédl k polehčujícím okolnostem


Během hlavního líčení, které bylo rozděleno do několika dnů, vyslechl soudce několik cestujících, kteří při železniční nehodě utrpěli zranění. Mezi předvolanými svědky byl například i průvodčí Jaromír Nytra. „V ten den jsme měli kvůli dveřím, které nešly dovřít, asi třicetiminutové zpoždění. Jeli jsme normální rychlostí, takže jsem si něčeho podezřelého nevšiml. Následkem střetu jsem utrpěl lehčí zranění. Nějakou dobu jsem vůbec nemohl spát, pořád se mi to vybavovalo,“ připomenul průvodčí Jaromír Nytra.

Janoušek si na okolnosti srážky vůbec nepamatuje. Soudce ve zdůvodnění rozsudku zmínil několik faktorů, které měly vliv na vynesený trest. „Během celého líčení strojvedoucí svou vinu nepopíral. Navíc několikrát se omluvil a nad zraněnými projevil upřímnou lítost. Podle zaměstnavatele měl strojvedoucí před nehodou velmi dobrou pracovní morálku. Dopisem se za něj postavila i federace strojvedoucích. Důležitou roli sehrály i znalecké posudky, podle kterých zatáhnutím za rychlobrzdu snížil rychlost ze sedmdesáti kilometrů v hodině na jednačtyřicet. Jinak by následky byly mnohem horší,“ uzavřel soudce.

Veškeré články o paskovském neštěstí ČTĚTE ZDE!