Kliknutím zvětšítePece přitom vyhasínají i tam, kam si zákazníci pro chleba a rohlíky chodili dlouhá desetiletí. Příkladem je malé pekařství v Hluboké nad Vltavou, kde rodinná tradice vydržela přes tři generace. Nynější pekař František Kahoun má ale budoucnosti firmy jasno. „Jsem už v důchodu, takže koncem roku pekárnu zavíráme a končíme,“ řekl Deníku Kahoun v minulém týdnu.
Pracovat by sice mohl dále, ale raketové zdražení energií jeho rozhodnutí jen urychlilo. A co se stane s vybavením pekárny? „O co bude zájem, to prodáme, a zbytek půjde do šrotu,“ prohlásil pekař.
O budoucnost se bojí také řada jeho kolegů. Pokud se zejména větší pekárenské podniky dostanou do existenčních potíží, snaží se svou situaci utajit. „Ten konec není jednoduchý a ze dne na den, takže vyjednávají s bankami a snaží se pekárny prodat. Informace, že mají problémy, je samozřejmě při jednáních dramaticky poškozuje,“ vysvětlil Hlavatý.
Rána pro peněženku
Ceny chleba v uplynulém roce zákazníkům výrazně vyskočily. „Přesto toto zvýšení cen dosud nepokrylo nárůst nákladů,“ posteskl si Hlavatý. Kupříkladu ještě loni v září stál podle statistiků kilogram konzumního kmínového chleba 29,60 koruny, před měsícem to bylo již 40,97 koruny. „Průměrná čtyřčlenná rodina minulý rok utratila za pečivo asi 1200 korun měsíčně, aktuálně je to 1600 korun,“ uvedl Hlavatý.
Zdražení chleba bije víc do očí než jiné položky nákupů, protože právě tento výrobek byl v Česku dlouhodobě velmi levný. Podobně jako třeba pivo. „Jeho cena se roky téměř neměnila, ačkoliv pekařům už před válkou na Ukrajině rostly náklady. Ceny chleba byly mnoho let brzdou inflace,“ uvedl zemědělský analytik Petr Havel. Také proto podle něj pekaři často neměli dost prostředků na investice do jiných zdrojů energie než je obvyklý plyn. Jeho nedávné extrémní zdražení je proto srazilo na kolena o to více.
Podle Havla by mělo pekařům pomoci vládou slibované zastropování cen energií. „Pekárny v České republice snad až na subjekty, které spadají pod Agrofert, patří spíše mezi menší a střední podniky, což znamená, že by se jich to mělo týkat,“ poznamenal Havel. Přesné podmínky této pomoci pro podnikatele ale dosud nejsou známé.
Budoucnost pekařů závisí také na zájmu kupujících o jejich produkci. V Česku podle Hlavatého působí asi 700 pekáren, pokud nepočítá i ty nejmenší. Třeba v kavárnách, které pečou jen pro potřeby svých zákazníků. Celkové roční tržby v oboru dosahují zhruba 25 miliard korun. Prodeje sice kvůli inflaci klesají, avšak kvůli růstu cen se hladina tržeb příliš nemění.
Obavy ze zdražování potravin
Průzkumy ale potvrzují, že lidé mají největší strach právě ze zdražování potravin. „Tíživá ekonomická situace se týká stále větší skupiny spotřebitelů. Proto začínají vyhledávat levnější zboží prakticky v celém sortimentu, včetně pekárenských výrobků,“ potvrzuje prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza. Věří však, že právě u pečiva jde jen o krátkodobou krizi. „Byla by proto obrovská škoda, kdyby jejím následkem došlo k omezení sortimentu pekárenských výrobků v obchodech,“ míní Prouza.
Toho se ale podle Havla čeští zákazníci zatím rozhodně obávat nemusí. Dostatek chleba i pečiva jim podle něj zatím stále dokáže nabídnout zdejší vysoce konkurenční prostředí se stovkami malých pekáren. Důležitá je podle něj také nebývalá pestrost výrobků na českém trhu, včetně mnohých specifik. „Jsou to různé druhy pečiva jako třeba makové buchty, které se jinde na světě neseženou,“ připomněl analytik.
2
13
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
