Kliknutím zvětšíte„Noviny mají obrovský smysl i dnes, a to přesto, že jejich dosah celosvětově stále postupně klesá. Mimo jiné plní významnou roli v boji s dezinformacemi. Denně se stále prodá v České republice přes 300 tisíc výtisků novin, čte je přes pět milionů lidí podle oficiálních průzkumů čtenosti.“
V čem podle vás tkví význam tisku?
Je to kotva a protiváha bezbřehému internetu, kde je zejména starší generace plně vystavena působení sociálních sítí a vlivu různých webů, které standardy novinářské práce nerespektují nebo se jich záměrně nedrží a cíleně matou lidi. Mnozí čtenáři internetových zpráv neumí kvalitně ověřovat zdroje, nikdo je neučil pracovat s informaci ve volném prostoru internetu. Chtěl bych zdůraznit, že to není jejich chyba, jsou ale v této oblasti snadno zranitelní a ovlivnitelní. Za této situace přichází představitelé vlády, mimo jiné ministr kultury, a říkají, že je význam novin zanedbatelný, a pokud nebudou existovat, nestane se žádná katastrofa. Stále odmítám uvěřit, že to mohou říci oficiální představitelé země, která si dělá ambice omezit vliv dezinformací a manipulací ve veřejném prostoru.
Takto v debatě Deníku premiér Petr Fiala obhajoval vyšší DPH na tištěné noviny:
Jak vláda brání nejvyšší DPH na tisk v EU
» Jsou vědecké časopisy, to je hlavně ta podpora. Časopisy jsou společensky významné, proto je zařazujeme do nižší sazby DPH. Známe vědecké časopisy, vědecké noviny neznáme.
Zbyněk Stanjura, ministr financí, 11. 5.
» Nevěřím, že by někdo zastavil vydávání tištěných novin. Navíc se lidé dostanou k informacím prostřednictvím internetových zdrojů, navíc veřejnoprávní média jsou dostupná všem volně.
Petr Fiala, premiér, 14. 5., Česká televize
» Co se týká role hlídacího psa demokracie, časopisy bezpochyby také hrají takovou roli. Časopisy s ohledem na to, že například vědecké časopisy si podporu určitě zaslouží, jsou zařazeny do snížené sazby.
Martin Baxa, ministr kultury, 16. 5.
» Svoboda slova ohrožená není, nebudeme podléhat nátlaku a argumentaci zájmových skupin. Ale pokud zjistíme, že jsme udělali někde chybu (nejsme neomylní), opravíme ji, ale musíme se shodnout všechny strany.
Petr Fiala, premiér, 18. 5., debata Deník.cz
Co pokládáte za největší riziko?
Dlouhodobě jsou nejvíc ohroženy regiony. Celosvětově existuje fenomén takzvaných mediálních pouští, tj. oblastí v regionech, které zůstávají bez pokrytí relevantním zpravodajstvím. Pokud zanikne jeden typ nosiče – v tomto případě tištěné noviny – vydavatelství nutně sáhne ke škrtům a zredukuje tvorbu originálního obsahu i pro další kanály, jakými jsou mobily či počítače. Najít příjmy pouze z online prostředí pro financování celorepublikové sítě regionálních novinářů je pro spoustu vydavatelů velmi složité a nepochybně může následně dojít k další významné redukci redakcí.
V Praze sídlí desítky redakcí různých médií, zbytek republiky, tj. asi 90 % obyvatelstva, již dnes obsluhuje výrazně menší počet redaktorů a editorů. I u nás proto vidím riziko vzniku takových pouští. Veřejnoprávní média nemohou roli místních médií plně zastoupit. I proto je důležité, abychom nebyli odkázáni pouze na radniční zpravodaje nebo oficiální weby měst a obcí, které pochopitelně nepřinášejí zcela objektivní a nevyvážené zpravodajství z daného místa. Za této situace vláda svým tlakem na další navýšení daní selhává v roli hlídače demokracie a přenáší zodpovědnost na vydavatele.
Opravdu je navýšení DPH pro noviny takový problém? Vždyť to je jen deset procent. To přece nemůže fungující vydavatelství zničit.
Problém není jen samotné navýšení DPH, tak celá věc nestojí. Problémem jsou celkové náklady na výrobu a distribuci novin, které jsou po mnoho let prudce rostoucí, a za současné ceny není možné noviny dále vyrábět. Loni výrazně vzrostla cena papíru a samotného tisku. Nepřetržitě rostou distribuční náklady na doručování novin čtenářům. Třeba jen v letošním roce vzrostla cena distribuce jednoho kusu novin o 5 Kč. Naše noviny dnes stojí 24 Kč. To je bez DPH necelých 22 Kč. Tušíte, kolik procent z této částky vydáváme za distribuci předplatného do schránky? Dvě třetiny. Zbytek dáme za materiál a tisk. A kde máte peníze na platy stovek redaktorů a editorů?
Tištěné noviny v datech. Podívejte seVšichni vydavatelé jsou pod extrémním ekonomickým tlakem, a aby nemuseli výrobu novin dotovat mnohamilionovými částkami, musí noviny dále zdražovat. Žádný titul na trhu se tomu nemůže vyhnout. DPH je problém proto, že tuto již tak extrémní situaci dále eskaluje. Roční předplatné novin, které vám šestkrát týdně přijdou domů do schránky, se může vyšplhat na částku k deseti tisícům korun. Odpovězte si sami na otázku, jestli je to hodně nebo málo a byli byste ochotni ji zaplatit.
Jak vnímáte roli regionálních Deníků, které vydává VLTAVA LABE MEDIA?
Můžeme se přít o to, jestli jsou naše noviny dělány dobře, jestli mají takový obsah, jaký chtějí čtenáři číst. Jestli jsou třeba dostatečně aktuální nebo regionální. Co ale můžeme tvrdit bez uzardění, je, že v našem zpravodajství není možné najít dezinformace. Naopak už roky máme programy, jak s nimi efektivně bojovat. Naši novináři se musí řídit etickým kodexem. Máme vizi a misi redakce s jasně definovanými body, jako jsou důvěryhodnost obsahu, nestrašení katastrofickými scénáři, ukazování světa kolem nás z různých úhlů pohledu…. Novináři Deníku procházejí školeními a máme nastavené kontrolní mechanismy. Ve chvíli, kdy uděláme chybu, napravíme ji, uvedeme na pravou míru. Naše autory můžete kontaktovat a potkat se s nimi, žijí v místě, kde noviny vychází.
To vše znamená, že držíme standardy novinářské práce na vysoké úrovni, ale za cenu extrémních nákladů. Máme stále více než 300člennou redakci a během pěti let jsme vydali více než miliardu korun na zajištění kvalitního a objektivního zpravodajství. Dovolím si tvrdit, že to je ohromná investice do společenské zodpovědnosti.
Za této situace mě prohlášení vlády šokuje a mrzí. Mrzí mě proto, že vidím, jak zasáhlo moje kolegy v redakci. Prestiž novinařiny z různých důvodů v uplynulých deseti letech výrazně poklesla, nicméně aktuální prohlášení vlády tomu dává nový, pro nás dosud netušený rozměr. Myslím, že se nemůže nikdo divit, pokud někteří kolegové v redakci říkají, že po minulém týdnu hledají smysl své práce.
Pokud by došlo ke korekci DPH na noviny, bude problém vyřešen?
Samotná sazba DPH a její zvýšení je jen symbol, symptom, ilustrace mnohem komplexnějšího problému, kterému čelíme. Jiné země EU jsou si toho vědomy a tuto oblast systematicky řeší. Podporou distribuce, podporou zaměstnanosti novinářů. Tak, aby se jasně odlišila produkce kvalitního ověřeného obsahu od toho, který je generován s jinými cíli. Je to smysluplná investice do kvality veřejné služby, jakou novinařina bezesporu je.
Nic takového v České republice bohužel neexistuje, a upřímně, vděčíme za to i působení Andreje Babiše, který svým vlastnictvím mediálního domu dostal veřejnou podporu tohoto sektoru na takzvaný black list. Myslel jsem si ale dosud, že příklad třeba Maďarska a přístup jeho premiéra k médiím je pro nás dostatečným varováním. Zmýlil jsem se. Aktuální vládní koalice dostává mediální trh pod další tlak. Nejde jen o DPH, ale i o autorský zákon a zejména o použitou rétoriku o nevýznamu tištěných médií. Pouze doufám, že nejsme svědky vyřizování účtů s Babišem a že je za tím vyšší smysl, který jsme zatím jen nepochopili.
Co chci ale jako občan zdůraznit, je, že je ohromnou mýlkou vlády a premiéra, pokud posílají čtenáře novin na internet. V České republice, tak jako jinde na světě, je vidět výrazný nárůst populismu. Ukázaly nám to jasně i minulé volby. Při těch příštích, myslím, můžeme být velmi překvapeni a zaráží mě, že si to nikdo z vládní garnitury neuvědomuje. Bojím se toho, co může přijít.
53 procent lidí: Noviny a časopisy by měly mít nulovou sazbu DPH stejně jako knihy
Lidé celkově přejí tisku a většinově si myslí, že by noviny a časopisy měly mít nulovou daň z přidané hodnoty stejně jako knihy. To je jedno z nejsilnějších sdělení aktuálního rychlého průzkumu renomované agentury STEM/MARK, který se ptal na názory české veřejnosti na minulý týden představený ozdravný balíček vlády.
Celkem tři sazby DPH na tiskoviny patří mezi nejkontroverznější návrhy vlády. „Advokáti tisku jsou častěji starší lidé a vysokoškolsky vzdělaní. Ale za velmi nerozumný krok u zvýšení DPH sazby na denní tisk považuje i čtvrtina nečtenářů. Podporu časopisům pak vyjadřuje i každý pátý nečtenář, zde ale DPH sazba není zvednuta tak vysoce,“ píše se v závěrech průzkumu.
Ten se mimo jiné věnoval i vlivům těchto kroků na rozmach dezinformační scény. „Země na západ a sever od nás si většinou uvědomují, že kvalitní žurnalistika přispívá k větší informovanosti občanů i k jejich větší odolnosti vůči dezinformacím, k větší transparentnosti správy věcí veřejných a ke kontrole jejího možného zneužívání. V tomto smyslu je dobré odlišovat i čtenářskou a informační gramotnost, ta druhá může být dle 39 % lidí v možném ohrožení,“ říká průzkum.
Větší polovina (53 procent) lidí v průzkumu odpověděla, že si přeje na tisk (noviny a časopisy) nulovou DPH podobně jako na knihy, ještě o čtyři procenta víc se bojí, že by zvýšená daň z přidané hodnoty mohla vést k zániku tištěných novin. „Více než dvě třetiny, celkem 68 procent dotázaných, pak v průzkumu odpovědělo, že rozdělení daně v tiskovém sektoru na tři různé sazby je nesystémové,“ doplňuje zpráva průzkumu.
2
13
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
