Ukažte mi jediný kousek zeleniny, který se dá s chutí přikusovat k pivu. Kromě cibule v utopencích žádný takový nenajdete. Přesně tak vysvětluje českou nechuť ke všem druhům zeleniny známý pražský lékař Jan Jelínek.
Češi podle něj nedovedou žít bez piva a tomu přizpůsobili také svůj jídelníček: talíře si plní jídly chudými na vlákninu, ale zato bohatými na tuk a sůl. „Přitom nevhodné a nepravidelné stravování, přemíra soli a každodenní stres jsou hlavními důvody, proč si tolik Čechů nakonec užene problémy se žlučníkem,“ říká Jan Jelínek.
Díky pokrokům se méně řeže
Podle Ústavu zdravotnických informací a statistiky se takových lidí najdou každý rok desítky tisíc – třeba jen v roce 2017 přijaly nemocnice 33 tisíc pacientů se žlučovými kameny. Operaci kvůli tomu podstoupily zhruba dvě třetiny z nich.
Většinou šlo o padesátníky a šedesátníky, kteří si v nemocnici poleželi v průměru pět až sedm dní. „Dřív jsme řešili i mnohem mladší pacienty, ale medicína rychle postupuje, takže dnes se lidé dokážou operaci dlouho vyhýbat,“ doplnil k tomu primář interního oddělení Nemocnice Na Bulovce Jiří Koskuba. Zhruba procento lidí své nemoci nakonec podlehlo.
Padesátníci na lůžku
Věk lidí ale stoupá i v případě dalších hospitalizací, kterých byly v Česku jen v roce 2017 přes dva miliony. Podle posledních statistik má průměrný nemocniční pacient asi 50,3 roku a na lůžku si většinou poleží okolo šesti dní.
Pokračování článku čtěte na Deník Klubu:
Co se dozvíte dále?
- Kolik pacientů se v roce 2017 z nemocnic již nevrátilo domů?
- Kolik lidí se po operaci potýkalo s nemocniční nákazou či komplikacemi?
- Jak dlouho si v nemocnicích poležely rodičky?
