Profesor Jan Kysela: Ústavní soud neřekl, že to vláda dělá dobře

Pokud by se epidemiologická situace náhle zhoršila, bude na její zvládnutí stačit ministru Adamu Vojtěchovi zákon o ochraně veřejného zdraví?
Kdyby zhoršení bylo masivní, tak se obávám, že ne. Důležité by bylo, co se v mezidobí stane se zvláštním zákonem o potlačování důsledků koronavirové pandemie v roce 2020, jenž představuje jistý kompetenční bonus. Nebyl-li by schválen a situace by byla obdobná jako na počátku epidemie, pak se obávám, že by vláda znovu musela vyhlásit nouzový stav. Když se budeme vynacházet v aktuálních podmínkách, kdy přibývá denně pár desítek nakažených, tak by zákon o ochraně veřejného zdraví stačit měl.

Infektolog Milan Trojánek: Virus nezmizel. Mohou se objevit lokální ložiska

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch v Deníku uvedl, že speciální zákon by mohl být účinný v červenci. Co když koronavirus do té doby udeří s velkou silou v některé lokalitě? Bude tam moci omezit pohyb obyvatel, uzavřít kadeřnictví, bazény?
V případě teritoriální koncentrace by to nebyla agenda ministra zdravotnictví, ale krajských hygienických stanic. Ty mají k dispozici stejné právní nástroje jako ministr, ale omezené na určitou lokalitu. Pokud pravomoci nenajdeme u ministra, nejsou ani u nich. Záleží na tom, co najít chceme. Kolem toho se vedou dosavadní spory, které měly být dílčím způsobem zmírněny zvláštním zákonem.

Proč nebyly?
Shodou okolností jsem byl členem pracovní skupiny, která měla vymyslet řešení poté, co vláda přerušila jednání o novele zákona o ochraně veřejného zdraví dávající víc plošných pravomocí ministrovi zdravotnictví. Když jsme se sešli, nepředpokládali jsme, že by mezi skončením nouzového stavu a přijetím tohoto zákona měla být mezera. Měli jsme vymyslet něco, co by zhojilo absenci nouzového stavu. Pracovali jsme v úterý, ve čtvrtek jednala vláda, ale v mezidobí se sešel pan vicepremiér Hamáček s předsedy poslaneckých klubů a dohodli si, že návrh nebudou schvalovat ve zkráceném jednání. Tím vznikl problém, který vládní zadání poněkud zproblematizoval. Pokud jsme měli přijít s něčím, co má zaplnit mezeru, ale po vedlejší politické koleji se domluví, že tam mezera vznikne, tak se s tím dá poměrně málo dělat. Pokud vám zadavatel podtrhne podvozek, když řekne, že to tak úplně nespěchá, těžko přesvědčíte poslance, že pro to mají co nejrychleji hlasovat. Platí-li, že to tak úplně nehoří, proč by to měli dělat, pokud má speciální zákon platit jen do konce roku?

Učitelka Petra Mazancová: Bojím se, že se v září vše vrátí do vyježděných kolejí

Takže všichni budeme doufat, že se pandemie plošně prudce nezhorší, a kdyby se to stalo, musí vláda opět vyhlásit nouzový stav?
Musíte pracovat s tím, co máte. Pravděpodobně by se sáhlo k mimořádným opatřením ministerstva zdravotnictví s rizikem, že narazíte-li s odstupem času na nějaký přísný senát Městského soudu v Praze, tak se můžete se zlou potázat. Ale takový postup by se zřejmě považoval za přijatelný v porovnání s možností rychle se rozvíjející epidemie. Kdyby zhoršení bylo opravdu znepokojivé, došlo by na nouzový stav. Muselo by ovšem být tak významné, že by bylo akceptovatelné jak politickou třídou, tak veřejností. Není to hra na to, že jednou ho máme, pak nemáme a zase máme.

Ministr zdravotnictví opakuje, že přísný byl k vládě vlastně jenom jeden senát Městského soudu v Praze, zatímco jiné soudy včetně Ústavního byly benevolentnější. Popřely další vyhlášené verdikty rozsudek soudce Štěpána Výborného?
Připadá mi, že se z toho pan ministr Vojtěch snaží vyklouznout tím, že situaci líčí růžovější, než je. Nezdá se mi, že by tady bylo nějaké rozhodnutí, které popírá to, k čemu dospěl senát v čele s panem doktorem Výborným. Ten se ovšem zabýval situací v nouzovém stavu. Je-li mi známo, druhý rozsudek Městského soudu se týkal uzavírání škol, k němuž došlo ještě před vyhlášením nouzového stavu, a tuto kompetenci bezpochyby má ministerstvo zdravotnictví podle zákona o ochraně veřejného zdraví. To jsou odlišné situace, rozsudku pana doktora Výborného se to vůbec netýká. Ústavní soud nikdy neřekl, že to vláda nebo ministerstvo dělají dobře. Jen sdělil, že případy, které před něj míří, tak činí předčasně. Všechny mají jít primárně ke správním soudům, které se s nimi musejí nějak popasovat. Kromě toho došel k závěru, že samo vyhlášení nouzového stavu není soudně přezkoumatelné, nicméně navazující opatření ano. Jde tedy o různé odpovědi na různé otázky.

Adam Vojtěch: Z kontrol nákupů nemám naprosto žádné obavy

V rozsudcích, které zatím padly, tedy rozpory nejsou?
Tak to vidím. Bude záležet na tom, jak se ke kasační stížnosti ministra zdravotnictví postaví Nejvyšší správní soud. Zatím jsou to pohromadě udržitelné právní názory, kdy jeden nevyvrací druhý.