Zemědělci chtějí jednodušší porážky krav. Pistolí, rovnou na pastvě

Podobná praxe už funguje v Německu. „Celé je to velmi rychlé a dá se říci, že zvíře o porážce ani neví. Je usmrceno střelnou zbraní vhodné ráže a to rovnou na pastvě, mezi ostatními kusy. Nepředchází tomu žádné nahánění do klece nebo izolace od ostatních, takže ve stresu není porážený kus ani jiné,“ popisuje praxi Kateřina Urbánková, manažerka PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců.

Porážky provádí přímo zemědělec, který k tomu splňuje všechny legislativní nároky. „U odstřelu se nejedná o žádné safari, že by přijeli myslivci nebo nějací lovci a naháněli z auta po pastvě lovné kusy,“ zdůrazňuje.

Nejvyšší marže? Řetězce si je dávají u masa či salámů, říkají odborníci

Porážka skotu na farmě, pokud nemá jatka vlastní, může při současné legislativě probíhat jen ve velmi omezené míře. „Chovatel může v hospodářství provést porážku až tří kusů domácího skotu, jiného než bizoni, až šesti domácích prasat nebo až tří domácích, pokud je toto hospodářství schválené příslušným orgánem v souladu s požadavky, říká Petr Majer z tiskového oddělení Státní veterinární správy.

„Poražení musí proběhnout povoleným způsobem, omráčením a vykrvením, nikoli zastřelením,“ upozorňuje Majer. Pro větší produkci, nejen pro vlastní spotřebu, pak jiná alternativa než jatky není.

Sklizeň českých jahod začíná o měsíc dřív. Díky technologii a čmelákům

Odstřel zákon zakazuje kvůli riziku z možného přenosu takzvané spongiformní encefalopatie, známé též jako BSE-nemoc šílených krav. „Usmrcení výstřelem do hlavy představuje extrémní riziko kontaminace tkání centrálního nervového systému, která může být zdrojem původce BSE,“ vysvětluje mluvčí veterinární správy.

Eliminace stresu 

Zemědělci ale namítají, že v Německu se toto riziko nijak neřeší a hrozbu, při kontrolovaném chovu ve vynikajícím zdravotním stavu, hodnotí jako malou. Výhody porážky střelnou zbraní jsou naopak obrovské. „Z pohledu takzvaného welfare (celková pohoda zvířat – pozn.red.) , je to jednoznačně nejšetrnější způsob usmrcení hospodářského zvířete,“ míní Urbánková.

Zdroj: DeníkHlavní výhodou je podle ekologických zemědělců eliminace stresu. Naložit do náklaďáku například plemeno krav highland, které žije celoročně na pastvě a s člověkem přijdou do kontaktu jen zřídka, je technicky extrémně obtížné. Pak ho čeká několik hodin jízdy a nakonec útrpná smrt na průmyslových jatkách.  V menších chovech si chovatelé často hýčkají málo početná, u nás přímo vzácná plemena, třeba pro výjimečné vlastnosti masa. Maso ale stresem z převozu i porážky ztrácí rapidně na kvalitě.

„Maso z vystresovaných zvířat se nehodí na zrání. Vyplavení stresových hormonů ho zdevalvuje, kazí se,“ poznamenává. 

Převoz na jatka navíc staví ekologické zemědělce před morální dilema. Snaží se o maximální pohodu zvířat během celého jejich života. „Nakonec se ale nevyhnou tomu, že je musí nechat naložit a odvést na porážku, s jejímž způsobem a ani s procesy bezprostředně před ní nesouhlasí,“ dodává  Urbánková.