Kliknutím zvětšíteMEDVĚD – Jedná se o asi nejstarší postavu masopustních průvodů, sahajících do pohanských dob. Medvěd býval vnímán jako symbol živočišné síly a plodnosti. V průvodu může tančit se ženami a dívkami, jinde mručí, skáče a vráží do lidí. Proto jeho figuru doprovází zpravidla medvědář, který ho vodí na řemeni a napřahuje na něj býkovec. Jenže to, co vypadá jako drezura zvířete, nakonec končí ranou mířenou do diváků.
BÁBA S NŮŠÍ – Při masopustu se často otáčely role a za ženské postavy se převlékali muži. Jinak tomu není ani u této figury. Obvykle se jednalo o převlečeného muže, který na zádech nesl nůši s loutkou. Někdy dítěte, někdy dědka. Vyskytuje se také v provedení, kdy na sebe člověk připevní nůši bez dna a vycpanou loutkou je v tomto případě bába připevněná k nůši.
KLIBNA (kobyla, na severu brůna) – Je jednou z nejdůležitějších postav masopustního průvodu vůbec. Je to kobyla, na kterou se svedou všechny hříchy vesničanů a musí za ně pykat. Na konci masopustního průvodu je odsouzena za všechny své prohřešky k smrti a popravena. Smutný příběh to ale není, kobyla vstane z mrtvých. Obvykle masku kobyly tvořili dva lidé. Objevují se u ní krajové variace. Na Podřipsku obcházela kobyla zvaná brůna. Lišila se svojí strašidelností, cvakajícími zuby, často zahnutými rohy a tvrdým přístupem k dětem, které buď trestala nebo odměňovala pamlsky.
Líšeňskými ulicemi prošly desítky masek
KOZLÍK – Kozlík býval symbolem plodnosti. Jednalo se o masku, kterou tvořilo plachtou zakryté tělo člověka nesoucího dřevěnou hlavu s pohyblivou čelistí. Obvykle chodila ve společnosti Žida a kobyly. Žid mohl kozlíka vést v opratích, nebo býval kozlík zapřažen a táhl vozík. Kozlíci v průvodu skáčou, trkají lidi okolo a bečí.
LAUFR – Postava, pro kterou je typická vysoká čepice. Laufr má v průvodu důležitý úkol – je to on, kdo jde v čele průvodu a vyjednává se starostou vstup do vesnice nebo později s hospodářem do jednotlivých domácností. Vstup si vyžadoval i práskáním bičem nebo ranami holí do vrat. Laufr také vybíral pro masopustní maškary koledu.
ŽID – Představuje kramáře v dlouhém kabátě. Maškara je typická směšným vzhledem – může nosit kabát naruby, někdy má hrb, jindy protažený červený nos. Žid byl postavou, která vytvářela chaos a patřilo k ní lehce obscénní chování. Mohl mít tyč s ježčí kůží - ježovkou, se kterou naháněl zejména ženy a snažil se jí vniknout ženám pod sukni. Jinde zase žid chodil v průvodu a snažil se lidem prodat nějaké cetky. Zábava spočívala ve smlouvání o ceně.
TUREK – Jedná se o maškaru v uniformě, většinou chodí ve čtveřici ve složení dva turci v modré uniformě, dva v červené. Jejich předobraz má souvislost s tureckými výboji v Evropě, ale během masopustu se od nich žádného násilí ani loupení nedočkáme. Úkolem turků je tancovat. I proto se jejich role svěřuje věkově mladším chlapců, aby náročný celodenní pohyb vydrželi. Jedná se o velmi zdobené maškary, pro které jsou charakteristické vysoké čepice s pentlemi, krajky, rukavičky a vysoké jezdecké boty.
SLAMĚNÝ (Pohřebenář) – Tyto masky společně s medvědem asi nejvíce odkazují na pohanské kořeny masopustu. Jedná se o masky pohanských démonů a ztělesnění živelné svobody. Vzhled a zpracování maškary jsou složité. Obvykle má paže a nohy obalené hrachovinou, tělo oblečené do slaměného obleku. V rukách třímá cep, kterým buší o zem. Se slaměným bývají také spojeny obscénnosti. Unáší ženy, válí je po zemi a v některých končinách se jim snaží dostat pod sukně.
Olomoucké masopustní veselí. 4. února 2023.
KOMINÍK – Kominík vyklízel trouby a kamna ve staveních a všechno co v nich našel, si nechal. Zejména se jednalo o uzené masíčko. Naháněl zejména děti a dívky a černil jim obličeje. Zle to ale nemyslel. Pomazání od kominíka i v době masopustu mělo zvýšit šance na štěstí.
POLICAJT – Uniformovaná figura, která působí jako moc úřední. V některých průvodech přebírá klíče od města/vesnice od starosty. Býval to také policajt, který na konci dne vybubnoval konec veselice a vrátil klíč nazpátek starostovi. Dnes policajti v průvodech zastavují okolo jedoucí auta a vybírají pokuty.
ŽENICH A NEVĚSTA – V době masopustu se odehrávalo velké množství svateb. Tak jako se varovalo před svatbami v květnu kvůli možnému brzkému početí a porodu po náročné zimě, početí v únoru naopak vycházelo na období zemědělského klidu. Obliba uzavírání sňatků v tomto období se propsala i do maškar v masopustních průvodech. Zatímco v běžné dny bylo uzavření sňatku důležitým a váženým aktem, během veselice došlo k přeměně až do parodické formy. Za nevěstu se totiž převlékal chlapec. Nevěsta dělala ostudu, v každém stavení bezuzdně pila a hodovala.
SMRT – Bývá oblečena do bílého hábitu a neodmyslitelně k ní patří kosa. Ta nemá jen dodat na strašidelném zjevu, ale má praktickou funkci. Mávnutím kosy totiž vezme smrtka život kobyle a je to smrtka, kdo jí život obvykle zase vrací. Vzkříšení to bývá pro kobylu příjemné, protože probíhá prostřednictvím podání sklenky alkoholu. Od smrti si mohou v průvodu vykupovat život i přihlížející. Zároveň je připomínkou všudypřítomné a nevyhnutelné smrti i v době bujarého veselí.
Masopustní průvod v pardubické městské části Polabiny.
CIKÁNKA – Patří k historicky vůbec nejstarším maškarám, její kořeny sahají podle některých etnologů až do středověkých dob. Cikánka v průvodu tančí, věští lidem z ruky osud a bere za to od nich peníze. Má zdobný kostým a představuje exotickou krásu. I proto je mnohými považována za symbol plodnosti a v řadě průvodů koketuje s muži a tančí s mladíky.
ŠAŠEK - Figura veselého vzhledu, která měla kostým vyzdobený kousky barevných látek nebo kousky barevných papírků. Typická také byla zdobená čepice - květinový vysoký klobouk. Chodívali s nabarvenými tvářemi, někdy jejich obličeje zdobily kníry. Někdy šašek v masopustním průvodu slouží jako dráb a s bičem v ruce odhání lidi, kteří nemají masku od ostatních maškar.
33
1
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
