Petra Nadr je právnička. Po půl roce mateřské se vrátila do práce. Po roce začala šéfovat právnímu oddělení. Jeden den v týdnu pracuje z domova a firma jí dává 6000 korun na předškolní péči (jako všem matkám malých dětí). Značka Prazdroj. 

Zuzana Indruchová je top manažerka a čeká dítě. Po jeho narození nechce čerpat rodičovskou. Bude pracovat z domova, má plnou podporu vedení. Značka Mondelez. Kroutíte nevěřícně hlavou? Přidám ještě těžší kalibry.

InfografikaZdroj: DeníkV Microsoftu loni zavedli benefit, kdy matkám proplácejí 20 týdnů po porodu plnou mzdu, při platu 30 tisíc korun tak nedostanou nárokových 20 730 korun, ale o 9 270 víc. Otcové mají šest týdnů plně hrazených, takže mohou být s miminkem v klidu doma. „Vyplatí se to, po návratu do firmy lidé o to usilovněji a s větší chutí pracují,“ říká Martin Hasinec, HR manažer Microsoftu.

Vodafone nabízí zaměstnancům zkrácené úvazky během mateřské dovolené za plnou mzdu, home office je zde běžná záležitost a firma dorovnává plat na sto procent po 16 týdnů mateřské dovolené. 

Česká realita

V českých podmínkách to zní jako zprávy z jiné planety. V tuzemsku totiž běžně platí úplně jiná čísla. Narození dítěte má negativní vliv na pracovní uplatnění 35 procent matek. Pouze 46 procentům žen se daří skloubit kariéru a rodičovství. Vyplývá to z průzkumu aliance Byznys pro společnost.

„Zatímco před narozením dítěte jsou pro ženy rozhodující výše finančního ohodnocení (77 procent) a možnosti kariérního růstu (52 procent), po něm je pro matky prioritní podpora ze strany zaměstnavatele v oblasti slaďování práce a rodiny (59 procent), lokalita zaměstnání (57 procent), flexibilní pracovní doba (56 procent) a možnost pracovat na zkrácený úvazek (45 procent),“ říká spoluautorka šetření Jana Straková. 

Na konferenci Matky a otcové vítáni z mnoha úst zaznělo, že česká společnost nepřeje slaďování rodinného a profesního života, ačkoli o tom všichni mluví. Příčiny jsou stále stejné, jde například o platové rozdíly, které nutí zůstávat na rodičovské dovolené především ženy, obtížně dostupnou péči o děti do dvou let či minimální nabídku zkrácených úvazků. 

„Česká rodinná politika odsouvá matky na druhou kariérní kolej a otce na druhou rodičovskou kolej. Nedostatečná kapacita školek, dětských skupin a jeslí, odpočitatelné položky na nepracující manželku, vysoké zdanění částečných úvazků, rodičovský příspěvek nenavázaný na předchozí příjem.

Tento mix politik je smrtící pro kariéry matek a odrazuje otce od aktivního zapojení do výchovy dítěte,“ uvedl Filip Pertold, vědecký pracovník CERGE-EI & IDEA.  Dodává, že matka, která zůstane s dvěma dětmi na šest až osm let doma, nemá šanci to na trhu práce dohnat.

„Vysokoškolačky dnes mají ve svých 45 letech až o 25 procent nižší hodinové výdělky než muži vysokoškoláci, zatímco bezdětné ženy mají podobné výdělky i zaměstnanost jako muži,“ dokresluje jednoznačné znevýhodnění mateřství v ČR. 

Na tahu je stát

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) chce aspoň částečně ženám situaci ulehčit. Chystá zákon o dětských skupinách, který by měl zaručit jejich rozvoj i po ukončení jejich financování z evropských peněz. V novele zákoníku práce zase bude zakotveno tzv. sdílené pracovní místo. 

Poslankyně a místopředsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová ovšem soudí, že je to málo: „Nejzanedbanější je oblast zkrácených úvazků, a proto jsme navrhli snížení odvodů u zdravotního pojištění, které by zaměstnavatele motivovalo k jejich zavádění.

Předloha už je mnoho měsíců ve sněmovně, stačí ji projednat. Rozhodně podpoříme rozvoj dětských skupin a chceme vyřešit jejich financování.“ Až bude dostatek míst v jeslích a dětských skupinách, lze podle Pekarové Adamové otevřít i debatu o zkrácení placené rodičovské dovolené, která je u nás nejdelší v EU.

Filip Pertold situaci doložil na číslech. Zatímco v ČR je 93 procent matek dětí do dvou let doma, v Německu je to 70 a v Nizozemsku 38 procent. Už jen zavedení třírychlostní rodičovské znamenalo, že návrat žen do práce se urychlil, před tímto opatřením se vracely ve věku 2,8 let dítěte, poté 2,3. S potomkem u nás zůstávají zhruba tři procenta otců, v Německu 30 a ve Švédsku 45 procent. 

Na konferenci často zazněl i apel na státní správu, aby systematicky a jasně informovala budoucí rodiče o jejich právech a možnostech. Ne všechny maminky třeba vědí, že pokud se po prvním dítěti vrátí na hůře placené místo ke stejnému zaměstnavateli a do čtyř let mají druhé dítě, peněžitá pomoc v mateřství se jim vypočítává z původního (častokrát vyššího) platu.