Zatímco v době listopadové revoluce bylo na českých vysokých školách asi 113 500 studentů vysokých škol, loni jich bylo přibližně 290.100. Množství absolventů, kteří každý rok z vysoké školy vyjdou, činil před 30 lety zhruba 18 600. Nyní je to kolem 68 600.

Počet veřejných vysokých škol narostl z 23 na 26 a nově vzniklo několik desítek škol soukromých. Mezi studujícími přibylo cizinců a žen. Změnil se zájem o obory a zároveň se zvětšila jejich nabídka. Vyplývá to z údajů ministerstva školství.

Univerzita Karlova. Ilustrační foto.
Univerzita Karlova obstála v konkurenci. Patří mezi 300 nejlepších vysokých škol

Počet mladých lidí, kteří nastupují na vysoké školy, se začal zvedat rychlým tempem krátce po revoluci. V roce 1989 začalo studovat 26.786 lidí, o deset let později pak 46 994. Loni se na vysoké školy zapsalo přes 54 tisíc nových studentů. Nejvíc posluchačů měly vysoké školy i díky demografickému vývoji kolem roku 2010. Počet studujících se tehdy přiblížil 400 tisícům a množství nově zapsaných bylo kolem 82 tisíc.

Ačkoli v posledních letech se již podíl nastupujících vysokoškoláků v poměru k počtu devatenáctiletých moc neměnil, oproti roku 1989 byl asi jedenapůlkrát vyšší. Před 30 lety se ke studiu nově zapsalo asi 20 procent devatenáctiletých, loni to bylo 49,3 procenta. Zároveň se ale zvýšila studijní neúspěšnost, takže v uplynulých letech nedokončila bakalářské studium víc než třetina studentů a zhruba čtvrtina lidí předčasně odešla z magisterského studia. Většina neúspěšných se pak zapsala ke studiu znovu.

Roste i počet škol

S rostoucím zájmem o studium přibylo i vysokých škol. Před třemi desetiletími jich v zemi fungovalo 23, v současnosti si uchazeči mohou vybírat mezi 26 vysokými školami veřejnými, 35 soukromými a dvěma státními. První soukromé vysoké školy vznikly v roce 1999, nejvíce jich bylo v letech 2007 a 2008, a to 46. Zájemci nyní mohou v ČR studovat i na zahraničních školách, které zde mohou poskytovat vzdělání.

Mendelova univerzita v Brně uspořádala 15. června 2019 takzvaný Sraz století ke 100. výročí školy. Na programu byly mimo jiné komentované prohlídky prostor školy či kulturní vystoupení
Univerzity v Brně slavily sto let. Hold jim vzdal i ohňostroj Ignis Brunensis

Jako veřejné vysoké školy vznikly po roce 1989 nově Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Vysoká škola polytechnická v Jihlavě a Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Státní univerzity jsou Univerzita obrany a Policejní akademie ČR.

Studovat může každý, kdo má maturitu a prokáže požadované znalosti. Na rozdíl od doby před rokem 1989 se nepřihlíží k politické příslušnosti či sociálnímu původu. Na vysoké školy tak chodí mnohem širší spektrum lidí. Podíl žen mezi posluchači vzrostl z 43,6 procenta na 60,8 procenta, množství cizinců se zvýšilo ze tří procent na zhruba 15 procent studujících.

Vývoj po listopadu 1989 znamenal taktéž změnu v oborové soustavě. Od doby sametové revoluce ubylo zájemců o technické a zemědělské obory či o pedagogiku a přibyl podíl studentů v oborech humanitních, ekonomických a přírodovědných. Poslední novela vysokoškolského zákona z roku 2016 pak ještě více posílila porevoluční autonomii vysokých škol. Zatímco před rokem 1989 podléhaly centrálnímu řízení komunistické strany a státu, nyní si s takzvanou institucionální akreditací mohou samostatně schvalovat vlastní studijní programy. Oprávnění k tomu mohou získat od Národního akreditačního úřadu, který dle zákona rozhoduje nezávisle na ministerstvu školství.

Ilustrační foto
Známky děti neinspirují. Nemají zpětnou vazbu