„Všechno začalo na Silvestra 2003, kdy byla uvařena první várka. Předtím fungoval pivovar v Žabní, kde končili René Pracuch a Lumír Kliš. Byli to mladí, šikovní kluci. Ani nevím, proč skončili. Oslovili jsme je, jestli by byli ochotní postavit pivovar tady v Dolním Sklenově. Domluvili jsme se na podmínkách, takže i díky nim jsem mohl začít s vařením piva,“ uvedl Vít Lanča, který do té doby neměl žádné zkušenosti. „A tenkrát byli jedni z mála, kdo měl svůj pivovar. V té tobě jich ještě nebylo tolik jako je tomu dnes,“ pokračoval.

V současnosti Vít Lanča vaří hlavně ležáky, piva plzeňského typu. „Nesnažím se moc experimentovat s nějakými uzenými, nakuřovanými, hejly, apod. Speciálům se vyhýbám, byť mají své fanoušky. Většinou je ale člověk zkusí spíše ze zvědavosti, ale nedají se moc pít ve velkém. Kdežto ležáky dokážou lidé pít ve větším, když u nich sedí, a přitom si povídají. Mám tři stálé druhy, což na malé dědině bohatě stačí,“ míní Lanča.

„Nejpopulárnější je dvanáctka ležák, která je charakteristická plnou chutí. Jedná se o hutnější pivo. Mezi cyklisty je pak hodně oblíbená výčepní 10,5, která je nejvíce hořká a nejvíce chmelená. To polotmavá čtrnáctka je ideální na zahřátí, takže se pije hlavně v zimě. Je barvená praženým sladem, takže chutná po karamelu. Je to naše nejsilnější pivo, které vaříme,“ vyjmenoval majitel a provozovatel Minipivovaru Hukvaldy s tím, že od podzimu do jara vaří jednou měsíčně jedno silnější pivo jako speciál. „Každoročně v listopadu pak vaříme revoluční sedmnáctku. Ta už je hodně silná. Máme ale borce, který vypil sedmnáct sedmnáctek a přežil. Na chodbě má dodnes čárečky. Možná je to nějaký revolucionář,“ poznamenal Lanča s úsměvem.

Za dobu své existence si Minipivovar Hukvaldy získal několik stálých příznivců. „Nejsou jich stovky, ale jde asi o dvacet nebo třicet lidí, mezi kterými jsou takoví, kteří sem jezdí celých osmnáct let. Nevím, jak se jmenují, ale od vidění už je znám. Někteří jsou z Ostravy či z Proskovic. Když k nám takto dojíždějí, zřejmě jim naše pivo chutná,“ řekl Lanča a dodal, že dříve se v jeho minipivovaru několikrát zastavil i zájezd s polskými turisty.

„Z autobusu jich vyskákalo asi čtyřicet, dali si tři piva a pokračovali do dalšího pivovaru. Pro Poláky je to vzácnost, protože u nich tolik malých pivovarů není. Nejsou tam totiž tak vstřícné podmínky pro vystavení pivovaru.“

Každý rok na začátku srpna pak Vít Lanča pořádá malé pivní setkání, při kterém bývá v Dolním Sklenově hodně veselo. „Zdá se mi, že se tu lidem líbí. Potkávám tady totiž samé veselé tváře. Lidé mívají jedinečnou možnost ochutnávat pivo od pěti nebo šesti minipivovarů. Vždycky panuje přátelská atmosféra a všechno je za rozumné ceny, bez vstupného. Jezdí tady rádi nejen lidé, kteří pivo ochutnávají, ale i ti, kteří jej čepují,“ přiblížil Lanča, který všem doporučuje pít domácí pivo. „Je to zdravější než velkovýroba. Naše pivo není na zahnání žízně, ale nutí lidi pít dál a dál. Hutnost piva je jiná. Vyznačuje se plnou chutí. Není to jen hořká voda. Navíc má blahý účinek na střeva,“ uzavřel.