1) Setkání politiků v Senátu
V úterý 19. října odpoledne proběhne setkání senátorských klubů a zástupců politických stran, které mají zastoupení ve sněmovně. Sejde se i senátní komise pro ústavu. Spolu se budou bavit o aktivaci článku 66 Ústavy, zda a jak prakticky provést hlasování Poslanecké sněmovny a Senátu.

2) Proces zbavení pravomocí a jejich návrat
Prezidenta mohou dočasně zbavit pravomocí (nikoliv funkce) obě komory parlamentu svým hlasováním. Nemusí jít o společné hlasování, hlasovat mohou obě komory zvlášť. Aby byl prezident zbaven pravomocí, stačí k tomu nadpoloviční většina přítomných poslanců a senátorů.  Prezident - jakmile se uzdraví - se proti rozhodnutí obou komor může bránit u Ústavního soudu a ten mu případně svým rozhodnutím opět vrátí odňaté pravomoci.

Miloš Vystrčil na tiskové konferenci ke zdravotnímu stavu prezidenta Miloše Zemana
Zeman teď není schopen vykonávat své povinnosti, uvedla ÚVN v dopise Vystrčilovi

3) Čekání na novou sněmovnu
Politici budou v následujících týdnech konzultovat technikálie hlasování. I pokud by nejprve hlasoval Senát, čekat se bude minimálně do 8. listopadu, kdy se poprvé setká nová sněmovna. Na její ustavující schůzi poslanci nejprve volí své vedení. Až ustavující jednání skončí, sněmovna teprve bude schopna svolat další schůzi, a to k hlasování o zbavení pravomoci prezidenta. Lze očekávat, že si senátoři či poslanci před hlasováním o článku 66 Ústavy ČR vyžádají ještě jednu revizní zprávu lékařů o tom, zda se stav prezidenta změnil a jaká je prognóza k výkonu pravomocí. Případně se prezident vyjádří sám a nebude o čem hlasovat.

4) Rozdělení pravomocí a jmenování nové vlády
Pokud ale poslanci a senátoři prezidenta přece jen dočasně zbaví pravomocí, rozdělují si jeho pravomoci (dosluhující) premiér, předseda Sněmovny a předseda Senátu. Šéf sněmovny po aktivaci článku 66 přijme demisi staré vlády a následně jmenuje nového premiéra a členy vlády, kteří musí sněmovnu požádat o důvěru do třiceti dnů.

Jak přesně jsou pravomoci rozděleny, pokud je prezident neschopen úřadu:  

Pravomoci předsedy vlády: 

  • zastupuje stát navenek
  • sjednává a ratifikuje mezinárodní smlouvy
  • je vrchním velitelem ozbrojených sil
  • přijímá zahraniční velvyslance a pověřuje i odvolává vedoucí zastupitelských misí České republiky
  • propůjčuje a uděluje státní vyznamenání
  • jmenuje soudce
  • nařizuje, aby se nezahajovalo trestní řízení, anebo aby se v něm nepokračovalo
  • uděluje amnestii

Pravomoci předsedy Poslanecké sněmovny:

  • vyhlašuje volby do Senátu
  • jmenuje předsedu vlády a ministry, odvolává vládu a přijímá demisi vlády i ministrů
  • pověřuje vládu, jejíž demisi přijal nebo kterou odvolal vykonáváním jejích funkcí až do jmenování nové vlády
  • svolává zasedání Poslanecké sněmovny
  • rozpouští Poslaneckou sněmovnu
  • jmenuje soudce Ústavního soudu, jeho předsedu a místopředsedy
  • jmenuje členy Bankovní rady České národní banky
Briefing vedoucího Kanceláře prezidenta republiky Vratislava Mynáře ke zdravotnímu stavu prezidenta Miloše Zemana se konal 18. října 2021 na Pražském hradě
Mynářův postup připomíná orientální despocie, říká ústavní právník Kysela

Pravomoci předsedy Senátu:

  • vyhlašuje volby do Poslanecké sněmovny
  • pokud se uvolní úřad prezidenta v době, kdy je rozpuštěna Poslanecká sněmovna, přísluší výkon prezidentských funkcí přecházejících na předsedu Poslanecké sněmovny na předsedu Senátu

Kdy se volí nový prezident:

  • uvolní-li se úřad prezidenta (abdikace, úmrtí), vyhlásí předseda Senátu nejpozději deset dní poté volbu prezidenta. Zároveň to musí být nejpozději 80 dnů před termínem volby
  • není-li funkce předsedy Senátu obsazena, vyhlašuje volbu prezidenta předseda Poslanecké sněmovny
  • O post prezidenta se mohou ucházet lidé volitelní do Senátu, tedy starší 40 let. Podmínkou k podání kandidatury je získání podpory aspoň 20 poslanců, nebo deseti senátorů, nebo získání 50 tisíc podpisů občanů, kteří podepíší petici na podporu kandidáta.