„Byl jsem u toho, když se Vyšní Lhoty osamostatnily. Dříve totiž byly součástí sloučené obce Morávka, kam patřila Morávka, Krásná, Pražmo, Raškovice a Vyšní Lhoty. Ve všech zmíněných obcích se konalo referendum, ve kterém si obyvatelé jednotlivých obcí odhlasovali, že se chtějí osamostatnit,“ uvedl Jiří Marynčák.

„Dodnes si dobře pamatuji, že si každý hájil to své. Tenkrát jsme se sousedními Raškovicemi bojovali o rozdělení majetku. Byli jsme ale kamarádi, takže jsme se nakonec domluvili,“ pokračoval.

Obec Vyšní Lhoty.
Vyšní Lhoty pod Prašivou v Beskydech. Nejen uprchlický tábor, ale i dobrá adresa

A na toto období, kdy jako starosta začínal, vzpomíná nejraději. „Byli jsme nezkušení a všechno jsme se učili za pochodu, ale v lidech bylo nadšení a ochota něco změnit k lepšímu. Nastala smršť zákonů. Bylo velice náročné všechno vstřebat. I proto jsme vytvořili Sdružení obcí povodí Morávky, abychom si jednotlivé úkoly rozdělili mezi sebe. Velice dobře jsme navzájem spolupracovali a stmelili se. Vznikl skvělý kolektiv pěti obcí. Pořádali jsme setkávání úředníků, školení jsme absolvovali společně. Tenkrát nám ohromně pomohl Okresní úřad, který pořádal školení a různé semináře,“ zavzpomínal Jiří Marynčák s tím, že v tehdejší době starostové také hodně cestovali, aby poznali, jak se veřejná správa dělá jinde ve světě.

„Byli jsme součástí Sdružení obcí povodí Morávky a také Sdružení obcí Horního Slezska a severní Moravy. Díky tomu jsme navštívili družební město Ostravy Coventry a dále Oxford, kde jsme besedovali se zastupiteli měst a poznali strukturu jejich práce. Zajímavá a poučná byla týdenní stáž v Hamburku v Institutu politiky, který tehdy vedl Dr.Robejšek, známý politolog, inspirativní byly také semináře týkající se Programu obnovy venkova, agroturistiky a obecní bytové výstavby. Dnes se tyto systémy používají v některých obcích i u nás,“ přiblížil Marynčák. „Tehdy jsme ještě neměli internet, takže tyto zkušenosti byly pro nás nedostupné.“

Farář Miroslaw Jesel působí v Pražmě už jedenáct let.
Polský farář z Pražma. Vždycky jsem chtěl pracovat v horách, lidé jsou vstřícní

Nejkrušnější chvíle pak zažíval první starosta Vyšních Lhot v roce 1994, kdy se rozhodovalo o tom, že v obci vznikne uprchlický tábor.

Zařízení pro zajištění cizinců ve Vyšních Lhotech.Zařízení pro zajištění cizinců ve Vyšních Lhotech.Zdroj: Deník/Jan Smekal

„Mezi lidmi panovaly všelijaké zvěsti a pověsti. Musím přiznat, že jsem byl na dně s nervy. Nakonec se podařilo všechno dát do pořádku. Po dohodě se Správou uprchlických zařízení MV se nám podařilo některé dopady na obec zmírnit. V táboře byla zřízena policejní služebna a obdrželi jsme i příspěvek na plynofikaci obce. Tábor nejdříve fungoval jako pobytový s volným pohybem uprchlíků. Došlo i k několika menším krádežím v rodinných domech. V době balkánské krize bylo v táboře až tisíc uprchlíků. Většina z nich se po skončení krize vrátila domů. Dnes už zařízení funguje v detenčním režimu. Je dobře střežené, takže jej nikdo nesmí svévolně opustit,“ ubezpečil Marynčák.

Někdejší starosta Vyšních Lhot je podepsaný také pod plynofikací obce. „Tu jsme dokázali zrealizovat, i když s určitými byrokratickými problémy, díky dotaci z ministerstva pro místní rozvoj. Dnes se mi někteří současní kolegové smějí, že to jsem ještě nezažil tu pravou byrokracii,“ poznamenal.

Letecký pohled na Kunčice pod Ondřejníkem.
Kunčice pod Ondřejníkem. I v práci jste jak na dovolené, říká starostka Šebelová

„V naši oblasti byly geologickým průzkumem zjištěny větší zásoby zemního plynu a jeden takový vrt je i v obci. Pro běžné použití však není vhodný, protože plyn obsahuje veliké množství vody (jodobromité Darkovského typu). Uvažovalo se o postavení kogenerační jednotky, což je plynový motor, který takový plyn spaluje a vyrábí teplo a elektrickou energii, případně jodobromitou vodu využít k léčivým účelům. Na žádný záměr se však nenašel investor,“ konstatoval.

Jiřího Marynčáka těší i fakt, že se za jeho druhého volebního období podařilo zrealizovat půdní vestavbu v mateřské škole, kde vznikly malometrážní byty plně využívané dodnes.