Šestatřicetiletá Jana z Prahy děti původně nechtěla. Když ale před třemi roky se svým tehdejším partnerem otěhotněla, změnila svůj názor a rozhodla se dítě si ponechat. Narodila se jí holčička, o kterou se dobře starala, ale po půlroce pohádka skončila. Partner jednoho dne odjel i s dítětem, odmítl jí je vydat a podal žádost o rozvod a o svěření dítěte do péče.

Každým rokem roste počet týraných žen. Přispívá k tomu i nařízená práce z domu.
Policie dostane návod, jak rozlišit oběti násilí

„Rozpoutal se několikaletý soudní boj,“ říká Jana, které nakonec soud svěřil dítě do výlučné péče. Mimo jiné i proto, že partner na rozdíl od ní neměl práci, zatímco Jana si po rozchodu musela k rodičovské přibrat práci na živnostenský list, aby dcerku uživila.

Desítky tisíc ročně

Tak vypadá jeden z mnoha příběhů, které se v ČR odehrávají. Podle unikátní analýzy rozhodování opatrovnických soudů, kterou zveřejnil časopis Demografie, se rozvod manželství týká zhruba 23 tisíc nezletilých dětí ročně. Do tohoto počtu ale nejsou započítány nesezdané páry, které se rozcházejí a mají potomky.

„Počet dětí, kterým se ročně rozpadá rodina, je tedy výrazně vyšší,“ uvádějí autorky studie Sylva Höhne a Jana Paloncyová z Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí. „Rozchod rodičů je pro většinu dětí velmi stresující, a pokud jej doprovázejí vyostřené konflikty, nezřídka se to významně promítne do jejich dalšího vývoje a celého života,“ míní.

V zájmu dítěte

Podle jejich analýzy, která vycházela z rozhodování soudů v roce 2018 a týkala se zhruba 38 tisíc dětí, trvalo jedno opatrovnické řízení v průměru 170 dnů. Rozhodnutí o střídavé péči, kdy se o děti starají po rozvodu oba rodiče stejnou měrou, v Česku stále zaostává.

„Byla nejčastěji zvolena u dětí od čtyř do patnácti let, a to v rozmezí 10 až 14 procent,“ konstatují autorky. Stále zde přetrvává model, kdy jsou děti po rozchodu rodičů svěřovány do výlučné péče matky, zatímco otci je vyměřeno výživné.

Víte, že? Deník posílil pozici nejčtenějších novin na trhu Zjistěte více o Deníku

Důvody opatrnosti vůči střídavé péči jsou přitom podle psychologů i právníků občas namístě. Například když rodiče bydlí daleko od sebe nebo jsou rozhádaní. „Pak rozhodnutí o střídavé výchově je v příkrém rozporu se zájmem dítěte,“ konstatoval nedávno Ústavní soud.

Česko je šampion

Česko dlouhodobě patří – snad s výjimkou loňského roku, kdy soudy kvůli koronaviru moc nefungovaly – k zemím s nejvyšším počtem rozvodů v Evropské unii. Podle aktuálního srovnání, které provedl evropský statistický úřad Eurostat, se zde v roce 2019 uskutečnilo 2,3 rozvodu na tisíc obyvatel. Hůře na tom byly jen Lucembursko a čtyři severské a pobaltské státy. „Největší míra rozvodů byla v Lotyšsku,“ uvedli statistici.