Některá města přitom neváhají u škol, které pod ně spadají, k takovým náhradním cestám přistoupit. Například Kladno. „Sám ještě desítky minut po stěru pociťuji štípání a svědění v nose, nedokážu si představit, jak se děti za těchto podmínek mohou soustředit na výuku,“ říká tamní starosta Milan Volf s tím, že město nakoupí PCR testy, které budou zjišťovat přítomnost koronaviru u školáků a předškoláků ze slin pomocí tamponů.

Testování PCR testy ze slin také prosazuje městská část Praha 9. A to nejenom proto, že jsou šetrnější k dětem, ale i proto, že jsou antigenní testy podle ní nespolehlivé. Navíc by se děti testovaly doma a ve škole odevzdaly jen vzorek. Výsledky by dostaly on-line a na prezenční výuku dorazily až po vyhodnocení. „Testování PCR metodou ze slin jsme již vyzkoušeli a použili jsme také tzv. poolování, tedy vyhodnocování více vzorků naráz. Jeho další výhodou je možnost ze všech pozitivních testů zjistit, o jakou mutaci viru jde, což antigenní testy neumožňují,“ říká starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.

Spolu s dalšími starosty některých částí Prahy či pražskými zastupiteli pak ministerstvo zdravotnictví vyzval, aby ustoupilo při testování ve školách od antigenních testů.

Ministerstvo a jeho organizace si přitom antigenní testy zatím spíše chválí. „Pro celkové vyhodnocení záchytů bude nutné vyčkat na uzavření dat minimálně za celý týden. Samotný efekt škol se může projevit nejdříve za 10 dní. Děti přišly do škol z domácností,“ řekl ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek.

Rychlé očkování

Podle imunologa Vojtěcha Thona z Masarykovy univerzity v Brně řešení není tak jednoduché. Záleželo by například na tom, odkud by se vzorek pro PCR test odebíral. „Pokud by to bylo z nosu, dětem by to nijak neulevilo,“ říká. U odběru ze slin by pak záleželo na tom, jak je test vystavěný. Možné by bylo testovat například za pomoci LAMP testů, které jsou poměrně rychlé na vyhodnocení. A jsou citlivé téměř jako PCR testy.

Poolování podle něj pak je možné, ale má i své nevýhody. „Do určité míry ztrácejí vzorky senzitivitu,“ konstatuje. Jsou tedy méně průkazné. Thon v té souvislosti kritizuje, že ve školách musejí testy prodělávat i děti, jež již nákazu prodělaly nebo jsou jinak imunní. Nemusejí je sice podstoupit tehdy, pokud mají potvrzení o tom, že v posledních 90 dnech covid prodělaly. Ne všechny děti s protilátkami jím však disponují. A to proto, že se často ani netestovaly. Ověřit to u nich přitom lze například testy protilátek z krve.

Stát by také měl podle Thona co nejrychleji očkovat rizikové skupiny aspoň první dávkou, a to i za cenu toho, že se ta druhá odloží třeba o několik měsíců. Pak by mohlo být možné testovat sice v omezeném množství, ale cíleně.