Češi mají potravin dost. Místní zemědělce ale trápí vysoké ceny i spory o dotace

České zemědělství prochází turbulentním obdobím. Válka na Ukrajině, rostoucí ceny komodit a dopady klimatických změn trápí tuzemské farmáře i samotné spotřebitele, kteří čelí rostoucím cenám. Šéf agrárního rezortu však zůstává optimistický, situace se podle něj brzy stabilizuje.

„Ruské válečné lodě blokují ukrajinské přístavy, zejména Oděsu, přes kterou jde hlavní export ukrajinského obilí. Teď z toho vyvstává problém, ten se ale týká například arabských zemí nebo Afriky, my přímo problém nemáme,“ zdůraznil ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) při debatě, kterou začátkem dubna uspořádal v Olomouci server EURACTIV.cz v rámci Konference o budoucnosti Evropy.

„České zemědělství v produkci obilnin je nejen soběstačné, ale například v pšenici máme dokonce nadprodukci,“ dodal Nekula s tím, že čeští zemědělci byli na podzim prozíraví a kvůli očekávanému růstu cen zaseli více ploch.

Zásoby potravin požírají škůdci. Nový přístroj má nyní ochránit i rezervu státu

Inflace a ekonomické dopady války na Ukrajině přesto Českou republiku zasáhly. Globální ceny rostou, na což reaguje i český trh. Jakékoliv omezování vývozu či tvoření zásob v důsledku války by však podle ministra byly špatnou cestou.

„Těžíme z toho, že jsme členy EU,“ prohlásil ministr a dodal, že díky účasti ČR na vnitřním evropském trhu je vývoz i dovoz napříč hranicemi hladký. „Kdybychom zastavili vývoz obilí, kterého máme nadbytek, poškodíme tím české zemědělce. Mnozí z nich vyváží do zahraničí,“ uvedl ministr.

Tuzemská produkce je v současné době soběstačná hned v několika komoditách, jmenovitě v obilí, cukru, mléku i hovězím mase. Podobné je to i s řepkou olejkou, ve které země dosahuje 100% soběstačnosti, přestože se část produkce přimíchává do pohonných hmot.

„České zemědělství čelí řadě výzev, nastala tu nerovnováha. Situace se ale bude v následujících měsících stabilizovat, vede mě to k optimismu,“ dodal ministr s tím, že ČR přesto musí být obezřetná a myslet vždy o krok dál.

Klimatické změny nezmizely

Rostoucí ceny energií, pohonných hmot, hnojiv a dalších komodit jsou pro české zemědělce aktuálním problémem číslo jedna. Jak ale upozornila europoslankyně Michaela Šojdrová (KDU-ČSL), kromě výzev spojených s válkou na Ukrajině čelí farmáři i dlouhodobým úskalím spojeným se změnami klimatu.

„Z mého pohledu je největší dlouhodobou výzvou to, jak čelit klimatickým změnám a jak si zachovat úrodnou půdu a soběstačnost v hlavních komoditách, aby ČR své občany uživila a abychom byli schopni obchodovat a udržitelně produkovat,“ zdůraznila Šojdrová.

Problém klimatických změn potvrdil i ministr Nekula, podle kterého je zmírnění jejich dopadů úkolem pro běžné občany, podniky i samotné zemědělce.

VIDEO: Měla by Evropská unie dotovat české zemědělce?

Farmáři se snaží být k životnímu prostředí ohleduplnější. Může za to nejen tlak spotřebitelů, kteří se začínají zajímat o původ a udržitelnost potravinové produkce, ale také politika EU. Ta se snaží zemědělce motivovat k šetrnějšímu hospodaření dotacemi i přísnými pravidly pro využívání pesticidů a umělých hnojiv. Zemědělce však nutí ke změně i samotné klima a nutnost se adaptovat na výkyvy počasí.

„Změna klimatu bude zemědělství ovlivňovat víc než nařízení jakékoliv vlády,“ podotkl Roman Koutek, zemědělec z Hané, který je zároveň členem předsednictva Asociace soukromého zemědělství ČR.

Podle něj musí zemědělci sledovat nové trendy v zemědělství včetně dostupnosti hnojiv a dalších vstupních surovin. Důležitý je ale i ohled na samotné konzumenty. „Měli bychom sledovat požadavky společnosti. Ta nechce, abychom ji jen nakrmily, ale zajímá se o to, odkud potraviny pochází, jak bylo zacházeno se zvířaty a zda jsme při produkci neohrozili životní prostředí,“ vysvětlil farmář.

Důraz na ochranu klimatu se hojně objevuje i ve společné zemědělské politice EU pro období 2023 až 2027. V souvislosti s válkou na Ukrajině se nyní řeší, zda z některých plánů nepolevit a neposílit produkční linii.

Zemědělci se nesmí hádat

Společná zemědělská politika přináší tuzemským zemědělcům nejen otevřený trh, ale také dotační příležitosti. I dotace se budou v souvislosti s novou zemědělskou politikou v letech 2023 až 2027 měnit. Česká republika již má připravený strategický plán, podle kterého bude dotační podporu zemědělcům vyplácet. Plán přitom podléhá schválení ze strany Evropské komise.

Po změně české vlády se změnil i strategický plán, což vyvolalo odpor větších zemědělských podniků a družstev. Nová vláda a zemědělský rezort pod vedením Zdeňka Nekuly totiž rozhodl o navýšení tzv. redistributivní platby ve prospěch menších farem.

Sucho na Vysočině zneklidňuje rybáře i zemědělce. Ani aktuální déšť nepomáhá

Na redistribuci – tedy zvláštní dotaci na podporu prvních 150 hektarů farmy – má jít podle plánu 23 procent z celkové částky, kterou ČR obdrží z evropských fondů na přímé platby zemědělcům. Původně to přitom mělo být jen 10 procent. Tento systém sice nestropuje dotace určené pro velkofarmáře, zvýhodňuje ale drobnější podniky, což se zástupcům agrárních holdingů a družstev pochopitelně nelíbí.

„Nejen u nás v ČR, ale v celé Evropě, je základní zadání podpořit menší a mladé zemědělce a šetrnější hospodaření,“ vysvětlil Nekula.

Podle Zlaty Ronzové Mádrové z olomoucké Zlaté farmy však rozpory mezi menšími a většími zemědělci nejsou na místě. „Zásadní je uživit národ a produkovat potraviny. Neměli bychom se hádat mezi sebou, kdo bude mít více peněz. Takový přístup je velice špatný,“ apelovala farmářka.

Nekula přitom zemědělce ujistil, že peněz bude pro příští roky dost. V období 2023 až 2027 by mělo do českého zemědělství proudit z EU fondů kolem 40 miliard korun ročně, což je o 5 miliard více než v končícím programovacím období.

Podle Ronzové Mádrové by si větší podporu zasloužili především chovatelé prasat a skotu, jejichž trh čelí v současné době problémům. Investice by se podle ní měly zaměřit také na osvětu veřejnosti a potenciálních pracovníků v zemědělství, kterých je v současné době vážný nedostatek.

Zemědělství, to není byznys, ale řehole, říká farmář Karel Skupień z Písku

„Musíme vychovávat populaci k tomu, že zemědělce není škůdce ale živitel, který pracuje 365 dní v roce a je jedno, jestli je to malý zemědělec, družstvo nebo velkopodnik,“ podotkla Ronzová Mádrová.

Zapotřebí je podle farmářky kampaň, která by zvedla v očích veřejnosti nejen samotné zemědělce, ale i české potraviny. Vést by to mohlo i k většímu zájmu o sektor ze strany mladých lidí a k řešení problematické generační obměny.

Europoslankyně Šojdrová k tomu dodala, že zájem lidí o zemědělství by mohl jít ruku v ruce s modernizací tohoto odvětví. Do zemědělství totiž čím dál častěji promlouvají nové technologie, od digitálních aplikací až po roboty usnadňující náročnou zemědělskou práci. I na takové projekty je možné čerpat dotace z evropských fondů, konkrétně z Programu rozvoje venkova, který tvoří spolu s přímými platbami na hektar dva hlavní pilíře společné zemědělské politiky EU. Její reformovaná podoba by měla začít v celé EU fungovat od ledna 2023.
Komentáře