Kliknutím zvětšíteCharlese A. Lindbergha, z něhož udělal jeho let z New Yorku do Paříže z roku 1927 globálního hrdinu, si kvůli posouzení situace v Německu pozval americký Výbor pro zahraniční věci Sněmovny. Místnost, v níž výbor zasedal, byla k prasknutí nabitá. Nepřišli pouze zákonodárci, ale i další veřejní činitelé a zejména téměř tisícovka nadšených fanoušků, kteří si na tuhle příležitost vystáli dlouhou frontu.
"Když se Lindbergh usadil, aby svědčil, okamžitě se rozzářily reflektory a kamery začaly točit,“ popsal tehdejší atmosféru novinář Michael E. Ruane v obsáhlém materiálu pro Washington Post.
Milovaný i pronásledovaný osudem
Lindbergh byl v té době opravdu slavný. Zmíněný let z roku 1927, jenž absolvoval ve svém vlastním jednomotorovém letounu Spirit of St. Louis, představoval první sólový přelet Atlantského oceánu a z letce udělal nejen mezinárodního superhrdinu, ale také symbol americké smělosti i mimořádných technických schopností. Lidé ho zbožňovali, o čemž svědčily také jeho přezdívky „Lucky Lindy“ nebo „Osamělý orel“ („Lone Eagle“).
Pět let po tomto úspěchu bohužel potkala Lindbergha rodinná tragédie, když byl z jeho domu v New Jersey unesen jeho teprve roční syn, který byl později nalezen mrtvý, s rozbitou lebkou.
Jako pachatel zločinu byl souzen a shledán vinným německý přistěhovalec Bruno Richard Hauptmann, který byl v roce 1936 popraven, ač stále trval na své nevině.
Lindbergh s manželkou se poté před neutuchající pozorností veřejnosti přestěhoval raději do Evropy, kde z pověření americké armády navštívil několikrát nacistické Německo, přičemž se zaměřil na posouzení vojenských schopností jeho letectva.
„Nepleťme se do toho“
Nyní tento obdivovaný, ale i osudem stíhaný muž za obrovského zájmu veřejnosti před kongresmany vypovídal, že německá letecká invaze do Spojených států nebo případné vylodění německých sil jsou „naprosto nemožné“.
Německo v té době již obsadilo Francii a velkou část starého kontinentu. Na anglická města pršely bomby. Senátoři chtěli, aby se Lindbergh vyjádřil ke slavnému návrhu zákona „o půjčce a pronájmu“ (Lend&Lease), který de facto ukončoval americkou neutralitu a zmocňoval amerického prezidenta Franklina D. Roosevelta, aby Británii a dalším spojencům bojujícím proti Němcům poskytl obrovskou materiální pomoc.
Lindbergh se postavil proti tomuto návrhu a přesvědčoval kongresmany, že USA se vůbec nemají do války v Evropě plést. Podle něj sdílela Británie vinu na rozpoutání války spolu s Německem a obě strany se také mají dohodnout na sjednání míru.
„Pro nás a pro každý národ by bylo lepší, kdyby válka v Evropě skončila bez přesvědčivého vítězství,“ prohlásil před zákonodárci. „Soucítím s lidmi na obou stranách. Úplné vítězství jedné nebo druhé by bylo pro Evropu pohromou,“ řekl.
Kongres neuposlechl
Jeho fanoušci ocenili pilotova slova potleskem a kongresmany, kteří se pokusili něco namítat, okamžitě vypískali. Ke cti americké sněmovny je třeba dodat, že se nedala ovlivnit a návrh zákona hladkou většinou navzdory Lindberghovi schválila. Dost přitom pomohlo, že o pouhý den dříve měl v rozhlase svůj projev britský premiér Winston Churchill, který oznámil, že Británie ztratila během prvních 16 měsíců války 60 tisíc lidských životů, z nichž polovinu tvořili civilisté.
Pět měsíců po Lindberghově vystoupení přišel Hitlerův útok na Sovětský svaz a po dalších pěti měsících, po japonském útoku na Pearl Harbor, vyhlášení války Spojeným státům ze strany Německa. To mělo dopad i na letce – Američané jím začali opovrhovat a dlouho trvalo, než si získal jejich důvěru zpátky. Nakonec to za cenu obrovského osobního nasazení ve válečném úsilí dokázal, ale jeho projev nebyl přesto nikdy zapomenut.
1
44
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
