Šest milionů. Tolik pracovních míst je dnes ohroženo v unijním turistickém průmyslu. Je to o celý milion více, než kolik lidí celkem pracuje v celém Česku. Pokud se do pár měsíců nepovede spustit v Evropě letní turistickou sezonu, mohlo by o práci jen v tomto konkrétním odvětví přijít i pětadvacet milionů Evropanů. Ohroženo je ale mnohem více lidí, jejichž příjmy jsou na turismus navázány.

Zkrachovat může už v letošním roce velká část tohoto odvětví, které vytváří celou desetinu ekonomiky Unie. V některých zemích, jako Řecko nebo Chorvatsko, je to i víc než dvojnásobek jejich HDP. Výsledky turistiky, v níž měla Unie celosvětový podíl vyšší než 31 procent a byla světovou jedničkou, jsou za minulý rok katastrofální.

Jak v návrhu rezoluce konstatoval výbor Evropského parlamentu pro dopravu a turistiku, v první polovině roku 2020 přijelo do zemí Unie „o 66 procent turistů ze zemí mimo EU méně a ve druhé polovině roku jich bylo méně o 97 procent“.

„Žádáme o unijní finanční pomoc, která by byla směřována přes jednotlivé členské státy,“ uvedla portugalská europoslankyně Cláudia Monteiro de Aguiar. Podle ní je nezbytné, aby se podpora turistiky stala významnou součástí Fondu obnovy, v němž je připraveno celkem 750 miliard eur. I když se to může zdát v současné české situaci předčasné, je už nyní třeba začít koordinovat postup očkování a jeho následnou certifikaci. Cílem pak podle europoslankyně bude záchrana a bezpečnost letní turistické sezony.

Očkovací pasy budou

Evropskou turistiku mají vedle poklesu koronavirové nákazy otevřít digitální očkovací pasy pro občany EU a testování na letištích a dalších přístupech do EU pro občany ze států mimo Unii.

„Chceme postupně umožnit pohyb po Unii i za její hranice – za prací či turistikou,“ uvedla šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Podobu pasů Brusel předloží do konce března. Situaci ale komplikuje Maďarsko, které očkuje nepovolenými vakcínami Sputnik a Sinopharm, jež zřejmě nebudou uznány.

Očkovací pasy požadovaly už od ledna země, pro které je turistika klíčová, jako například Řecko či Portugalsko, které nyní EU předsedá. Lisabon také tlačí na finanční unijní podporu celého sektoru. „Unie by také měla zajistit větší podporu firmám z tohoto odvětví, které se nikoli vlastní vinou dostaly do finančních problémů,“ vyzval Brusel v minulých dnech portugalský ministr hospodářství Pedro Siza Vieira.