„Toto nově objevené zvíře bylo archosaurus, raný příbuzný krokodýlů a dinosaurů,“ popsal Antarctanaxe Brandon Peecook, výzkumník chicagského muzea. „Sám o sobě vypadá trochu jako ještěrka, ale evolučně je to jeden z prvních členů této velké skupiny. Říká nám, jak se dinosauři a jejich nejbližší příbuzní vyvinuli a rozšířili,“ dodal. 

Australopithecus sediba
Objevili jsme chybějící článek mezi člověkem a opicemi, potvrdili vědci

Antarktida před 250 miliony let nebyla tou mrazivou pustinou pokrytou ledem, jak ji známe dnes. V době, kdy ještěr o velikosti dnešního leguána žil, vypadala úplně jinak. Byla pokrytá lesy a řekami. Zdejší minimální teploty pak klesaly jen mírně pod bod mrazu. Díky těmto podmínkám byl kontinent domovem rozmanitého ekosystému, včetně raných příbuzných dinosaurů.

Přestože byly nalezené fosilní pozůstatky ještěra nekompletní, mohli výzkumníci určit, že se jednalo o dospělého jedince, který na délku měřil 1,2 až 1,5 metru. Na základě podobností s již známými druhy Peecook a jeho spolupracovníci určili, že Antarctanax byl masožravec, který lovil brouky, předchůdce savců kynodonty a obojživelníky.

Objevil se brzy po masivním vymírání druhů

Pozůstatky Antarctanaxe byly stejně jako řady dalších antarktických fosílií nalezeny v oblasti Beardmoreova ledovce, který v roce 1908 objevil irský polárník Ernest Henry Shackleton, po kterém Antarctanax dostal druhové jméno „shackletoni“. Právě to, kde a kdy Antarctanax žil, je přitom na něm to nejpozoruhodnější.

Pouhé dva miliony let předtím, než Antarctanax žil, což je v geologickém čase mrknutí oka, přitom došlo před 252 miliony let k nejmasivnějším vymírání druhů v historii takzvanému Permskému vymírání. Klimatické změny způsobené vulkanickou činností tehdy zabily přibližně 96 procent mořských druhů a zhruba 70 procent suchozemských obratlovců.

Robot vytvořený podle fosílie prehistorického tvora Orobates pabsti
Vědci oživili 280 milionů let starou fosílii. Vytvořili podle ní robota

Vědci si původně mysleli, že trvalo mnoho milionů let, než z hrstky přeživších druhů vzniklo množství nových, které vyplnilo prázdná místa. Nově objevený ještěr však ukazuje, že se archosaurové začali rozčleňovat do dalších druhů během několika málo milionů let po Permském vymírání druhů. „Před masovým vymíráním se archosaurové vyskytovali pouze v oblastech kolem rovníku, ale po něm byli najednou všude,“ vysvětlil Peecook. 

„Zatímco Antarctanax se svým leguánovi podobným tělem nemusí zdát příliš dramaticky odlišný, někteří plazi z triasu vystoupali na oblohu jako pterosauři, zatímco jiní se vrátili do moře a nakonec se z nich vyvinuli obrovští ichtyosauři a plesiosauři. Jejich předkové se pravděpodobně vynořili ve stejnou dobu jako antarctanax,“ řekl serveru Live Science Peecook. „Existence Antarctanaxe v raném triasu naznačuje, že všechny tyto bláznivé linie musely existovat již v tomto okamžiku, i když z této doby nemáme kvalitní fosilní záznamy,“ dodal.

Antarktida nabídla unikátní podmínky

Dnes nehostinný kontinent pokrytý ledem nabízel podle nové studie specifické podmínky. Antarktida byla zvláštní tím, že zde vedle sebe žily nově vyvinuté živočišné druhy se zvířaty, které již na většině míst vyhynula.

„Čím více se dozvídáme o prehistorické Antarktidě, tím je to podivnější. "Domnívali jsme se, že antarktická zvířata byla podobná těm, která žila v jižní Africe, protože oba kontinenty byly v té době spojené. Nyní však zjišťujeme, že zvířecí obyvatelé Antarktidy byli překvapivě jedineční,“ podotkl Peecook.

Umělecká rekonstrukce archaeopteryxe pronásledujícího mládě malého masožravého dinosaura compsognathuse
Překvapivý objev. Vědci našli nové chybějící spojení mezi dinosaury a ptáky

Objevení Antarctanaxe přitom podporuje teorii, že Antarktida byla oblastí rychlé evoluce a diverzifikace. Čím více zde paleontologové naleznou nových druhů zvířat, tím více se naučí o způsobu, jakým archosaurové po masovém vymírání ovládli planetu.

„Antarktida je podobně jako oceánské dno jedním z míst na zemi, kde jsme stále ještě na samém počátku průzkumu. Antarctanax je naším malým příspěvkem k prozkoumávání historie Antarktidy, uzavřel Peecook.

Nejstarší fosilie na světě Dickinsonia
Konec dohadů. Nejstarší živočich na světě žil před 558 miliony lety