Přístavní město na jihu Ukrajiny bylo jedním z prvních, které naplno zasáhla ruská invaze do sousední země. Ruské jednotky si na počátku války vybojovaly cestu do centra Mykolajivu, vzápětí však byly vytlačeny místními obránci. Boje o město nyní pokračují dál od centra, v srdci města však zůstala žárem zčernalá vojenská technika a také stovky těl ruských vojáků, píše americká CNN.

V Charkově lidé musejí žít kvůli ruským útokům ve stanicích metra.
Ti, co zůstali v Charkově, žijí ve stínu. Z vagónů metra jsou pokoje i kanceláře

Trosky lemují mrtvá těla

Guvernér Mykolajivské oblasti Vitalij Kim o víkendu vyzval obyvatele, aby pomohli se sesbíráním mrtvol a jejich uložením do pytlů. Teploty totiž čím dál více stoupají nad bod mrazu a těla se dříve nebo později začnou rozkládat. „Rusové nechali ohořelá těla svých spolubojovníků na bitevním poli. Po celé oblasti jsou jich stovky. Nejsme bestie, ne?“ řekl šéf regionu ve videu a úpěnlivě prosil místní, aby se nelehkého úkolu ujali, přestože sami ve válce ztratili tolik svých vlastních lidí.

Ukrajinci mají mrtvé přemístit do chladících boxů a poslat zpět do Ruska k identifikaci. Ani měsíc od začátku války však podle CNN není jasné, zda Rusko ostatky vůbec do rodné země navrací. Zprávy o vysokém počtu obětí jsou totiž ruskými státními médii trvale popírány. Mrtvoly se přitom nehromadí jen v Mykolajivu, ale i v řadě dalších regionů, kde se od počátku invaze prakticky neustále ostřeluje, například v Chersonu či Mariupolu.

Podle informací rozhlasové stanice Radio Free Europe (RFE) Rusové těla Putinových bojovníků skutečně do Ruska převážejí, činí tak ale tajně, plně naloženými vlaky či vojenskými autobusy. Padlí mizí zejména z běloruského pohraničí pod rouškou noci, zatímco informace o rozsáhlých ztrátách Moskva odmítá komentovat, a běžní Rusové tak o vážnosti situace nemají tušení, informuje RFE.

Plné márnice

Dokládat to má video zveřejněné novináři stanice. Na něm okolo 13. března vojenské sanitky projíždějí běloruským městem Homel. „Márnice v Bělorusku jsou plné, počet těl byl neuvěřitelný. Naprosto nás to šokovalo,“ popsal RFE jeden z místních. Běloruští lékaři se přitom údajně zavázali k mlčenlivosti, jinak jim hrozí ztráta zaměstnání. Pravdivost informací ovšem nelze ověřit nezávislými institucemi.

Do dnešního dne Moskva přiznala ‚pouhých‘ 498 mrtvých na své straně, byť ruský list Komsomolskaja pravda sdílel informaci, že zabito bylo k 21. březnu 9 861 ruských vojáků. Zpráva nicméně byla později smazána a označena za výsledek útoku hackerů. Informaci později nepotvrdil ani Kreml, podle jehož mluvčího Dmitrije Peskova ruská strana nebude podobné statistiky prozrazovat.

Voják se speciálním odstřelovačským výcvikem, ilustrační foto
Kde je Wali? Rusové tvrdili, že zahynul. Jsou to lži, hlásí sám elitní sniper

Rusové od té doby pouze obecně hovoří o 'ztrátách' a sebeobětování ruských vojáků. „Bohužel, dochází ke ztrátám. Ruská armáda během speciální operace na Ukrajině prokazuje odvahu, hrdinství a sebeobětování při ochraně národní bezpečnosti a národních zájmů Ruska,“ uvedl pro ruskou státní agenturu RIA Novosti tajemník Rady bezpečnosti Ruské federace Nikolaj Patrušev.

Kyjev naproti tomu hovoří až o patnácti tisících obětí či raněných z řad okupačních vojsk. Pravost statistik obou stran nelze nezávisle ověřit, podle informací NATO však může pravda ležet někde uprostřed. Aliance podle posledních zpráv odhaduje, že mohlo na Ukrajině zemřít mezi sedmi až patnácti tisíci Rusů, informuje agentura AP. Pro srovnání – za deset let v Afghánistánu ztratilo Rusko zhruba patnáct tisíc bojovníků.

Anonymní mrtví, pro které nikdo netruchlí

Symbolem ruských ztrát na Ukrajině se stal zejména snímek mrtvého ruského vojáka, jehož tvář i tělo skryl čerstvě napadaný sníh. „Snímek pořízený fotoreportérem New York Times Tylerem Hicksem zachycuje anonymitu více než 150 tisíc Rusů vyslaných do boje se svými sousedy. A také úzkost ruských rodin, které se nyní zoufale snaží zjistit jakékoli informace o osudu svých blízkých,“ píše CNN.

Zničený ruský obrněnec a voják zabitý ukrajinskými jednotkamiZničený ruský obrněnec a voják zabitý ukrajinskými jednotkamiZdroj: Profimedia

Na fakt, že obyčejní Rusové nemusí mít o smrti svých rodinných příslušníků tušení, upozornil už dříve ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Ruská armáda si přivezla mobilní krematoria, aby spalovala své mrtvé. Rusové zde umírají ve válce a nikdo je nepočítá. Nebudou ukazovat těla rodinám. Neřeknou matkám, že jejich děti zemřely,“ komentoval 3. března.

Ukrajina přitom do dnešního dne čeká na oficiální žádost Moskvy o repatriaci těl zabitých. Ukrajinské železnice údajně už začátkem března poskytly ozbrojeným silám 20 chladírenských vozů pro odvoz mrtvých z několika oblastí, včetně Oděsy. Rusové však nabídky nevyužili. „V zájmu své ‚vítězné‘ propagandy jsou připraveni odepřít matkám možnost pohřbít těla jejich dětí,“ napsal šéf drah Oleksandr Kamyšin.

Ukrajinské ministerstvo vnitra kvůli velkému počtu mrtvých Rusů na svém území zřídilo webovou stránku a také účet na Telegramu, v nichž pravidelně sdílí informace o mrtvých či zajatých mladých mužích, někdy spolu s jejich průkazy totožnosti. Iniciativa má pomoci ruským rodinám zjistit, co se děje s jejich příbuznými na Ukrajině.

Ruští vojáci na Ukrajině
Měsíc války na Ukrajině: Jak ve skutečnosti postupuje ruská armáda

„Nevedeme válku proti ruskému lidu. A nemyslíme si, že by měli trpět kvůli ruskému režimu, který jim lže a říká, že je všechno dobré a nikdo neumírá. Je to pro nás způsob, jak jim přinést trochu pravdy,“ řekl CNN poradce ukrajinského ministra vnitra a tvůrce platformy Viktor Andrusiv.

Ukrajina vytvořila také elektronický formulář, kde mohou příbuzní bojovníků vyplnit své údaje, aby si mohli později tělo vyzvednout. Identifikace okupantů je však velmi složitá, těla jsou často k nepoznání nebo u sebe nemají žádné dokumenty. Své příbuzné tak na platformě našlo zatím pouze třicet rodin.

Tisíce mrtvých a málo času

S blížícím se koncem března se teploty neustále zvyšují a mrtví ležící v ulicích ukrajinských měst a obcí začínají být vážnou komplikací. „Problém s těly je opravdu obrovský. V našich městech jsou jich tisíce. Krátce po začátku války bylo alespoň chladno, šlo to zvládnout. Teď ale máme problémy, protože Rusové si těla nechtějí vzít. Vlastně nemám tušení, co s mrtvými v příštích dnech uděláme,“ sdělil Andrusiv.

Tvrdé boje v ukrajinském městě CharkovTvrdé boje v ukrajinském městě CharkovZdroj: ČTK/AP/Marienko Andrew

Ukrajinské úřady proto tento týden zašly ještě dál. Oznámily, že začnou používat software na rozpoznání tváří mrtvých. Ve středu o tom informovala agentura Reuters. Fotografie software s názvem Clearview poskytnutý newyorskou společností porovná s obrázky z ruské sociální sítě VKontakte. Pokud naleznou shodu, osloví ukrajinské úřady rodiny zabitých. „Chápeme to jako projev úcty vůči matkám těchto vojáků, aby věděly, že ztratily své syny ve válce,“ uvedl ukrajinský vicepremiér Michail Fedorov.

Letecký pohled na divadlo v Mariupolu, které bylo zničeno bombardováním
Přežili útok na divadlo v Mariupolu. Jejich svědectví jsou plná smutku a hrůz

Z pohledu ukrajinské strany však nejde jen o dobrotu srdce či pouhou snahu o přesun těl zpět do Ruska. Poskytování reálných informací obyčejným lidem v sousední zemi je i součástí strategických snah o to, aby mezi běžnými Rusy vyvstal odpor vůči takzvané vojenské operaci na Ukrajině, která podle Ruskem vlastněných médií probíhá ‚naprosto v souladu se stanovenými cíli Moskvy‘.