Asi po osmnácté hodině uviděl Sagan, že se ze tmy vynořila skupina osob, která se blížila s napřaženými zbraněmi. Přiblížila se ke vchodu a vyzvala Sagana, aby se vzdal nepříteli. Vojín Sagan, naplňující slova vojenské přísahy, zamířil, ozval se výstřel a k zemi padl první mrtvý agresor. Výstřel na stráži automaticky znamenal bojový poplach a stráž pod vedením svého velitele zahájila boj s nepřítelem. Také pro ostatní vojáky v kasárnách tato situace znamenala boj.

Řízení obrany kasáren se ujal kapitán Pavlík a rozhořela se přestřelka. Moment překvapení byl sice na straně Němců, ale statečná obrana kasáren způsobila nacistům citelné ztráty. Oficiální čísla Němci utajovali, ale odhadovalo se dvanáct mrtvých a řada zraněných. Následně byl boj ukončen a na rozkaz z velitelství pluku se místní vojáci vzdávají. Začala se psát nejtemnější historie našich dějin od dob Bílé hory. Utrpení našeho národa bylo ale daleko bolestivější, když si následující okupace vyžádala na 350 tisíc obětí.

Vojín Sagan byl zřejmě ten, který svým výstřelem zahájil ozbrojený konflikt mezi regulérní Československou armádou a německým agresorem. Jeho výstřel inicioval ostatní vojáky k boji, který vlastně ukončili až na rozkaz svých velitelů. Bylo by zajímavé sledovat, kdyby na postu vojína Sagana stál jiný voják, jak by se tato situace vyvíjela. Příkladu vojína Sagana následovaly v průběhu války tisíce našich vlastenců, kteří bojovali proti fašistickému zlu. Vojín Sagana se po demobilizaci vrací do svého domova na východní Slovensko a více se o něj historie nezajímala. Ta totiž bývá někdy škodolibá, nechá dějiny trochu vychladnout a pak si události, hrdinské činy a hrdiny utváří podle svých potřeb, ne vždy úplně v souladu s během událostí. Tak nám nakonec zmizel v běhu času i vojín Sagan.

Faktem ale je, že přestřelka u Čajánkových kasáren, která v souhrnu válečných událostí zůstává jen kapkou v moři, je ve Frýdku-Místku každoročně připomínána jako důležitá součást dějin města. Letos si připomínáme již sedmdesáté výročí. Proto Magistrát Frýdku-Místku společně se Svazem bojovníků za svobodu ve Frýdku-Místku uspořádá v pátek 13. března ve 14 hodin u památníku v Místku akci, na které se připomenou pohnuté události v březnu 1939. Zmíněný památník stojí u Hlavní třídy naproti Nové scény Vlast v místech, kde kdysi stály Čajánkovy kasárna. (red)