Jaké základy první pomoci by měl podle vás každý znát?
V první řadě je to přivolání odborné pomoci na tísňové lince a spolupráce s operátorem záchranné služby. Ten také může volajícího po telefonu vést, aby první pomoc poskytl laický zachránce dostatečně a do příjezdu posádky záchranné zdravotní služby se o postiženého postaral. Každý z nás by si měl z těch stavů, které ohrožují život postiženého, umět poradit především se situací, kdy dojde k selhání základních životních funkcí – tedy vědomí, dýchání a krevního oběhu. V těchto případech, ať se jedná o úraz, nehodu či interní příčinu, jde totiž opravdu o každou minutu. Pak bych jmenoval ještě masivní krvácení, akutní dušení u dětí, prudká alergická reakce. Tyto stavy pak v případě, že jsou závažné, stejně směřují k již zmíněnému selhání životních funkcí.

Jak jsou na tom děti, míváte preventivní přednášky i ve školách?
V rámci vzdělávání školních dětí existují různé projekty ve školách. V současné době někteří naši záchranáři například pracují v rámci projektu „První pomoc = zachraň život", který je určen žákům vyšších ročníků základních škol v regionech Moravskoslezského kraje. Nedávno jsme ve spolupráci s partnerskou společností Kapitol, která sponzoruje aktivity směřující k záchraně života a podporuje dětské pacienty, uspořádali den první pomoci pro žáky ZŠ Englišova v Opavě. Záchranáři se rovněž účastní dětských dnů. Na všech těchto akcích probíhá vždy edukace dětí, pokud jde o poskytování první pomoci. Nejinak je tomu při exkurzích základních a mateřských škol na záchranné službě. Je ovšem třeba říci, že záchranná zdravotní služba nemá na tyto akce vyčleněny zvláštní prostředky určené na preventivní činnost, takže naše možnosti jsou omezené. Z mých zkušeností si myslím, že znalosti a dovednosti dětí jsou velmi rozdílné. Některé chodí do zdravotnických kroužků, mají již základní znalosti ze školy, jiné jsou první pomocí takříkajíc zcela nepolíbené.

Kolikrát jste někdy sám první pomoc dával?
Počítám-li jen ty závažné situace, kdy šlo skutečně o záchranu života – a byl jsem na místě jako běžný občan, tak jsem ji poskytoval již dvakrát. Poprvé u vážné dopravní nehody, podruhé bohužel u blízkého člověka doma.

Během léta jsou časté různé úrazy. Jaké to bývají nejčastěji?
Jsou to úrazy a nehody spojené se sportem, aktivitami u vody a cestováním. Cyklisté, lidé při provozování pohybových aktivit a při pracích kolem domu.

Můžete poradit lidem, jak by se měli chovat, aby se tyto případy stávaly co nejméně?
Doporučení zůstávají stále stejná. Dodržovat základní pravidla bezpečnosti, používat ochranné pomůcky, pohybové aktivity a sport provozovat zásadně bez vlivu alkoholu, nepřeceňovat vlastní síly. Při respektování těchto zásad se rizika úrazů velmi výrazně snižují.

Čtěte také:
Nejtěžší je komentovat smrt dětí, říká mluvčí záchranky
Lidé v nouzi kolikrát nedají operátorům podstatné informace
Mluvčí záchranářů: Nemáme v kraji hluchá místa
Děláme práci, kde lidé prostě umírají, říká mluvčí krajské záchranky Lukáš Humpl
Lukáš Humpl: Děláme práci tak, abychom dali každému maximální šanci přežít