Jaké byly důvody vašeho rozhodnutí stát se praktickým lékařem?

Víte, asi skutečnost absolutní šíře a obzor tohoto oboru. Opravdu se jedná o všeobecné praktické lékařství, je to medicína od A do Z. Od interny přes neurologii, ortopedii až po obory malé, typu ORL či očního. Ale nerad bych samozřejmě opomněl i obory další, neméně důležité. Nedílnou součástí praxe je i posudková činnost.

Jaký jste byl student?

Z důvodů velkých rozdílů mezi náročností studia na gymnáziu v Orlové a studiem na lékařské fakultě v Olomouci jsem se zpočátku učil učit se. Bylo to zkrátka nutné „vysedět". Pak už to šlo nějak samo. Samozřejmě i díky dobré partě přátel a kamarádů. Důkazem toho je, že se i po dlouhých letech každoročně scházíme a jsme stále v kontaktu. Prostě pět mušketýrů.

Kdybyste mohl vyměnit dosavadní profesi za jinou. Jaká by to byla?

Co se týká medicíny, léta jsem pracoval také v lázeňství. Ale jinak miluji přírodu, poznávání nových obzorů, mám rád turistiku, jezdím na kole, hraji tenis, v zimě zkouším běžky i sjezdovky. Objevil jsem také krásu folkloru tohoto regionu a stal jsem se fandou dětského souboru Ondrášek. Nevím, za co bych měnil, ale nejspíš by to souviselo s uvedenými zájmy.

Přijímáte v současné době nové pacienty?

Přistěhoval jsem se do tohoto krásného regionu pod Beskydami s výbornými lidmi před půldruhým rokem, začal jsem praxi všeobecného praktického lékaře „na zelené louce", tudíž mám stále možnost přijímat a registrovat nové pacienty. Rozumím rigidnosti povahy našich spoluobčanů, rádi si s brbláním prosedí svých několik hodin v čekárně, než zkusit novou výzvu. To zažívám i na poliklinice v Místku, kde mám ordinaci. Samozřejmě, práce je týmová, spolupracuji se zdravotní sestrou Vlaďkou.

Ordinace je jediné místo, kde se pacientům věnujete?

Přes nedostatek sociálních míst pro naše přestárlé či jinak handicapované spoluobčany se těmto lidem v rámci svých sil a z pozice praktického všeobecného lékaře snažím pomáhat v podobných zařízeních v regionu.

Co shledáváte na vaši profesi zajímavého?

Kdo pracuje a je v každodenním kontaktu s lidmi, asi ví, o čem je řeč. A pak samozřejmě rozmanitost tohoto zdravotnického oboru.

Soukromý lékař nejenom léčí, ale také vyřizuje administrativu. Jak si na tom s ní stojíte vy?

Patří to k práci každého, kdo není zaměstnancem. Je to čím dál tím víc náročnější. Pravidla se mění za pochodu, často i zpětně. Což by se ve vyspělé společnosti stávat nemělo.Vítám tudíž pomoc svého syna a snachy podpora a servis lékařům je opravdu zapotřebí. Jsem samozřejmě uživatelem počítače a všeho, co k tomu patří, ale IT služby nejsou mým šálkem kávy. Taktéž se vzájemně podporujeme s nejstarším synem kardiologem a jeho rodinou.Vůbec si velice cením podpory a pomoci mých nejbližších.

Pocítil jste úbytek návštěv pacientů z důvodu regulačních poplatků?

Možná zpočátku, snad první měsíc po zavedení. Ale velice brzy se vše vrátilo zpět. Prostě když máte potíže, nic jiného nezbývá. Nakonec, lidé v nouzi regulační poplatek stejně nehradí.

S jakými potížemi za vámi pacienti nejčastěji chodí?

Problematika v ordinaci praktického lékaře je velice různorodá. Někoho bolí v zádech, jiný je nachlazen. Není výjimkou, že pacient přichází se závažnou akutní chorobou a z ordinace míří sanitou rovnou do nemocnice.

Můžete nám prozradit nejkurióznější výmluvu pacienta, který chtěl nemocenskou?

Máte pravdu. Výjimečně jsou žádosti opravdu kuriózní hrozila bouřka a potřeboval sklidit seno nebo modrá pilulka byla silnější a působila déle než plánoval.

Jaký máte názor na zdravotní reformy, případně na zdravotnictví v současné době?

Kdo nic nedělá, nic nezkazí. A že těch ministrů bylo. Já osobně smekám klobouk před současným ministrem, a to i přesto, že některé kroky jsou šlápoty mimo a už se musí napravovat. Kupříkladu chybí prováděcí vyhláška k zákonu, který platí od letošního apríla asi právě proto. Ale jeho práce je dle mnohých kontroverzní, přesto lze vidět konzistentní linii, a nakonec je prvním ministrem zdravotnictví, který zrušil a změnil „vousatý" zákon z roku 1966.

Jakou předpovídáte našemu zdravotnictví budoucnost?

Chtěl bych doufat a věřit, že dobrou. Nicméně s překotným vývojem techniky v medicíně chybí finance ve zdravotnictví. No, nemělo by dojít k tomu, aby babička z Morávky měla jinou zdravotní péči než její příbuzná v Praze. Je třeba nastavit jednoznačné standardy. Také by se měl změnit přístup k těm lidem, kteří poškozují své zdraví přejídáním, kouřením, alkoholem nebo drogami. V prvé řadě by měla být lepší prevence. Někteří z nich jsou za toto vědomé a dlouhodobé poškozování vlastního zdraví ještě odměňováni, například sociálními dávkami, místo toho, aby kupříkladu platili větší pojistné než ta zodpovědnější většina. Takže za své sebepoškozování jsou námi prakticky sponzorováni. Správná životospráva je víc než půl zdraví. Všude ve společnosti chybí větší zodpovědnost, to asi cítíme všichni.

Co byste jako lékař přál sobě a co pacientům?

Jen to zdraví … A pohodu na těle i na duši! Samozřejmě s úsměvem na rtech.