Kromě běžných táborových her a jízdy na koni si totiž mohou vyzkoušet například kydání hnoje a další pracovní činnosti, kterých je na statku více než dost. „Nejsme klasický tábor, všechno je podřízené koním," vysvětluje majitel rodinného statku Milan Adámek, který je zároveň předsedou pořádajícího Sportovního klubu Skalický dvůr. Když je venku vedro, děti podle něj vstávají klidně ve čtyři hodiny, aby si na koních stihly ráno zajezdit, přes den jsou totiž zvířata ustájena. I přesto panuje mezi dětmi o Léto na koních, jak se týdenní kurz nazývá, solidní zájem.

„Poprvé jsme letní kurz pořádali před jedenácti lety, tehdy se přihlásilo asi pět zájemců," usmívá se Milan Adámek. Letos na statku přivítal ve čtyřech turnusech přes osmdesát dětí ve věku od šesti let. Děti jsou podle svých jezdeckých schopností rozděleny do dvou kategorií. Na kurzu se tak mohou potkat úplní začátečníci i zkušení jezdci. Ve stájích je jedenáct koní, dětem je k dispozici osm z nich. Při výcviku dětem pomáhá několik pomocných instruktorů, kteří jsou zároveň členy sportovního klubu. „Spolu se svými svěřenci si určí jezdecký cíl, kterého do konce pobytu chtějí dosáhnout. Na závěr pak děti předvedou, co se stihly naučit," přibližuje Milan Adámek.

Strávit týden v krásném a klidném podhůří Beskyd mohou i rodiče dětí. „Jsem tady s mými dvěma dcerami. Je to změna prostředí, bydlíme totiž v Praze a něco takového tam nemáme možnost zažít. Líbí se nám tady," shrnuje například František Šmejda. Na statku se zaměřují pouze na rekreační ježdění. Účast v závodech Milana Adámka neláká. Soutěže totiž stojí nemalé peníze. „Jen náklady na jednoho koně za rok dosahují zhruba padesáti tisíc korun," objasňuje majitel statku. Letní kurzy pro děti jsou tak významným příspěvkem do rozpočtu. „Navíc si tím vytváříme členskou základnu do budoucna," dodává majitel.

Adéla Černá: Vše je o vzájemné důvěře mezi jezdcem a koněm

Adéla Černá se svými svěřenci. Sedmnáctiletá Adéla Černá poprvé seděla na koni, když jí bylo šest let. Od té doby ji to tak uchvátilo, že se od koní nemůže odtrhnout. I když je z Ostravy a studuje gymnázium, nenechá si ujít příležitost strávit pár kouzelných dní v příjemném prostředí Skalického dvora.

„Vypomáhám tady jako pomocný instruktor prvním rokem, takže to je pro mě taková novinka. Jezdit jsem se naučila tak, že mě v šesti letech posadili na koně a řekli mi jen jeď. Podle mého názoru je to asi nejlepší způsob, jak dítě naučit jezdit, protože si tak může samo odzkoušet, jak ten kůň zareaguje na jeho pohyb," prozrazuje mladá slečna.

„Velmi důležitá je samotná komunikace s koněm. Hlavní princip je v tom věřit koni, a zároveň ten kůň musí věřit vám," dodává. Studentka sice má ještě dva roky čas, ale už teď ví, že by chtěla jít na vysokou školu se zaměřením na pedagogiku či speciální pedagogiku. Případně se věnovat psychologii. Ráda pracuje s dětmi a tak se není čemu divit. Ovšem obor, který je zaměřený na chovatelství, by nechtěla.

„Baví mě to, protože nemám příležitost jezdit na koni každý den, tudíž je to pro mě vzácné. Moje mamka si také myslí, že je dobré mít koníčka pouze jako koníčka. V dnešní době už tohle řemeslo není tak výjimečné, jako bývalo kdysi a mám strach, že by mi tato profese zevšedněla," tvrdí Adéla Černá.

Na tento tábor jezdí už od svých jedenácti let. „Strašně mě to tady chytlo, atmosféra je úžasná. Je tu krásně a kolektiv lidí je zde také skvělý. Domluvila jsem se s vedením a zůstala jsem tady jako trenérka. Nejsem však ve sportovním klubu, který tady funguje, protože bydlím v Ostravě a dojíždět tady by bylo finančně a hlavně časově náročné," říká.

Ve volném čase se ráda věnuje svým psům, o které se moc ráda stará. Jejím dominantním zájmem je také umění. „Ráda hraji divadlo a věnuji se zpěvu. Miluji umění, které mě nabíjí energii a ráda pracuji s dětmi, což je pro mě dobrá praxe do budoucna," jak sama podotýká. Jízda na koni je jejím prioritním koníčkem, ale jak sama přiznala, určitě se toho má hodně co učit, jak v trénování, tak i v samotném ježdění.

„Doufám, že se tomu budu moct věnovat i nadále, pokud bude čas. Určitě to nechci ztratit. Neříkám, že musím mít zrovna koně doma, ale jízda mě dokáže uklidnit a naplnit nepopsatelnými pocity," shrnuje s úsměvem.

LUKÁŠ MORYS, VERONIKA ZAJACZOVÁ