„Moc se mi tu líbí. V úterý jsme šli na Bílý kříž, byl to dobrý celodenní výlet," popisuje Klára Starečková, která je na táboře podruhé. Po domově se jí prý zatím nestýská, rodičům už ale poslala pohled.

„Psala jsem jim, že se tu mám dobře a že jim posílám pusu," vykládá malá tábornice. Účastníci tábora bydlí výhradně v podsadových stanech s celtou pro dvě děti. V údolí zvaném Černé mezi dvěma cestami vedoucími na Bílý kříž aktuálně táboří devětačtyřicet dětí ve věku od sedmi do patnácti let.

„Sice by se tady dalo vměstnat více dětí, ale to už by bylo špatně zvladatelné," myslí si hlavní vedoucí Radim Neshoda. Přiznává, že tábor je svou polohou a zaměřením specifický. „Dětem, které jsou zvyklé na počítač, televizi a domácí režim, to tady nevyhovuje," domnívá se. Na každém ze čtyř čtrnáctidenních turnusů bývají malí táborníci rozděleni do několika oddílů. Hlídá je deset vedoucích, personál čítá šest lidí. Každý turnus se kromě dětí obměňují i všichni vedoucí, kteří se rekrutují z řad bývalých účastníků tábora. Aby se děti nenudily, připravují pro ně vedoucí rozmanitý program. Na náměty určité doby, knihy, případně události vymýšlejí jednotlivé hry. Při nich děti získávají odměny, které také určují pořadí oddílů. Mimo jiné se táborníci formou her učí základní dovednosti jako bezpečné rozdělávání ohně. Starší děti mohou dokonce strávit poblíž tábora jednu noc pod širým nebem. I přes bohatý program se dětem občas posteskne po domově.

„Některé to vydrží, jiné jsou citlivější, takže těm umožníme zavolat domů. Jsou zde děti od rodičů, kteří tu jezdili a ti vědí, že se stýskání musí překonat," říká Radim Neshoda.

K pohodové atmosféře přispívá i slunečné počasí. Když prší, dělají děti společné hry v jídelně a rukodělné práce, které zajímají hlavně menší táborníky. Špatné počasí však alespoň ve středu dopoledne na táboře řešit nemusejí. I proto jsou dětské tváře plné úsměvů.

„Zaujaly mě tady hry, třeba kasino a pašování korálků, které vedoucí nesmí objevit. Líbí se mi také, že nás vedoucí občas nechají být a že si můžeme hrát samostatně," dodává Patrik Frydrych.

Lukáš Morys